Možná jste si před časem přečetli můj komentář o tom, proč bude právě Xbox Series X první next-gen konzolí, která svou přítomností poctí mé herní útočiště. Ještě před oficiálním startem prodejů, který spadá na 10. listopadu, jsem měl možnost strávit několik dní zevrubným zkoumáním a testováním nové vlajkové lodi od Microsoftu, porovnat její velikost s morčetem a hlavně se utvrdit, případně si vyvrátit přesvědčení, že právě tohle zařízení je pro mě to pravé. Jak to tedy celé dopadlo?

Na začátek upozorním, že svůj vlastní článek dostal i méně výkonný a levnější Xbox Series S. Některé informace se v rámci obou konzolí shodují, doporučuji tedy pro celkový dojem projít oba.

Stejně jako v případě Series S je i obsah balení většího a silnějšího sourozence relativně strohý, vyjma konzole tu najdeme jen HDMI kabel, napájení a samozřejmě ovladač, který prošel několika úpravami, mezi něž patří zdrsnění povrchu gripů pro lepší úchop, lehké zmenšení a implementace tlačítka pro záznam a sdílení obrázků a videí. Mimo to za zmínku stojí ještě inovovaný D-pad, který se svým vzhledem inspiruje v Elite Controlleru.

zdroj: Vlastní

Silák od prvního okamžiku

První spuštění proběhlo velmi hladce, konzole si řekla o update firmware ve velikosti pouhých 808 MB, během jehož stahování nabídla provedení zbytku úvodního nastavení skrz mobilní aplikaci. Pro majitele předchozí generace konzolí od Microsoftu mám dobrou zprávu týkající se možnosti přesunout nastavení profilu na nové zařízení: Své piny a upravené nabídky budete mít přesně tam, kde jste zvyklí.

Systém z úplného vypnutí do stavu, kdy jej můžete používat, bootuje pouhé tři sekundy, tři a půl v případě, že volíte energeticky úsporný režim, je ale třeba podotknout, že onen rozdíl může být dán nechtěnou odchylkou v měření. Tak či tak se bavíme o skutečně bleskové rychlosti, která navíc u spuštění nekončí. Celé ovládání dashboardu, interního obchodu a všech aplikací je nyní nesmírně svižné, za celou dobu užívání jsem nenarazil na jediné zaškobrtnutí. Nový Xbox je skutečně tak rychlý, jak jeho tvůrci tvrdili.

Kromě her nabídne nová generace Xboxů i slušnou zásobu aplikací pro multimediální obsah, kromě obligátního Netflixu, Spotify nebo YouTube by při launchi měla být k dispozici i aplikace pro Apple TV, z dalších lze jmenovat třeba Kodi nebo Crunchyroll.

Přehlednost a rozmanitost

Jak jsme již z předchozí generace zvyklí, vlastněný obsah je rozdělen do řady kategorií, jako jsou zakoupené hry, případně tituly, které máte k dispozici skrz různá předplatná, jako je Game Pass, EA Play nebo Live Gold. Nabídku pak lze dále filtrovat třeba skrz herní žánry, ale třeba i platformy. Series X a S nabízí knihovnu her napříč čtyřmi generacemi, a tak si můžete snadno vybrat tituly z prvního Xboxu, z éry 360, z minulé generace a samozřejmě i z těch, které už nabízejí přímou podporu Series X a S s nějakými vylepšeními. Přímo dedikovaná hra, která by na minulé generaci nebyla k mání, nebyla v době testování bohužel k dispozici.

Series X je osazen 1 TB SSD, z něhož má ovšem uživatel k dispozici jen 802 GB. Stejně jako v případě slabší verze konzole se i zde nabízí možnost rozšířit kapacitu, a to buď skrz běžný externí disk, který využijete pro starší hry, nebo skrz vlastní řešení Microsoftu, paměťová karta vás ovšem vyjde na 7 tisíc korun.

zdroj: Vlastní foto autora

Microsoft v minulosti proklamoval, že jednou ze změn, které bychom měli na nové generaci pocítit, je i rychlejší stahování, protože hardware už nebude negativně ovlivňovat využitelný bandwidth vašeho připojení. Ani v tomto případě výrobce nelže, rychlost stahování v mém případě dosahovala až k úrovni 700 Mbit, což jsem na minulé generaci nikdy nezažil. S ohledem na stále rostoucí velikost instalací je to rozhodně skvělá zpráva.

No a co ty hry?

Předpokládám nicméně, že vás mnohem více zajímají konkrétní dojmy z testovaných her. Pro potřeby článku jsem vyzkoušel jak ty, které už oficiální podporu nové generace mají (Gears 5, Sea of Thieves, Forza Horizon 4 nebo třeba Watch Dogs:  Legion), tak i několik těch, které dosud běží v režimu zpětné kompatibility a z minulé generace mám v paměti jejich technické problémy nebo pomalost načítání. Právě loading byl jedinou exaktně měřitelnou veličinou a vzhledem k tomu, že rychlost načítání je jedním z nejzásadnějších aspektů generačního přechodu, věnoval jsem se mu se zvýšenou pozorností.

Metodika, kterou jsem v tomto případě zvolil, je měření času od momentu spuštění z dashboardu až po chvíli, kdy skutečně můžete začít ovládat hru, tedy ne vstup do menu nebo úvodní splashscreen. Právě z ní vyplynulo zajímavé zjištění – ačkoli u celé řady her je samotné nahrávání skutečně velice rychlé, paradoxně celý zážitek sráží momenty, kdy jednotlivé tituly musejí sahat do různých on-line profilů, stahovat z nich informace a přihlašovat vás do nejrůznějších služeb. Specificky je to citelné u her od Ubisoftu, kde jsem navíc právě z tohoto důvodu narazil na problémy s funkcí Quick Resume.

Abyste rozuměli, právě Quick Resume je jedním z dalších taháků nových konzolí od Microsoftu. Tato funkce umožňuje přeskakovat mezi několika rozehranými tituly, a efektivně se tak zbavit otravných úvodních nahrávacích časů. Samozřejmě je otázkou, nakolik jste zvyklí mít rozehráno víc her současně, z mého pohledu se ale jedná o zajímavou možnost, jak si třeba ukrátit čekání na kamarády při postávání v multiplayerovém lobby, případně jak si odskočit vyčistit hlavu do rychlé akční střílečky během prokousávání se stohodinovým RPG.

Nezadýchá se ani v zátěži

Během redakčního testování jsme funkci zatížili hned šesticí her naráz a nešlo o žádné malé indie záležitosti. Spustili jsme Gears 5, Red Dead Redemption 2, Metro Exodus, Wasteland 3, Fortnite a Battlefield 5. S potěšením mohu oznámit, že si s nimi Xbox Series X poradil velmi dobře, byť je třeba upozornit, že přepínání není úplně instantní a provází jej třeba 15sekundový loading. Následně vás ale konzole skutečně vysadí přesně tam, kde jste předtím skončili, nemusíte se znovu proklikávat přes hlavní nabídku. S výjimkou jednoho zákysu u Battlefieldu 5, který nás místo menu opět hodil na přihlašovací obrazovku, fungovalo Quick Resume velmi dobře, má to ale háček, který právě souvisí s oním přihlašováním.

Už při testování doma jsem totiž zaregistroval, že zatímco přechod z Watch Dogs Legion do Gears 5 proběhl bez problémů, nazpět už to nefungovalo. Hra mě vysadila u splashcreenu, kde se hráč připojuje ke svému profilu. Je tedy evidentní, že právě tady by mohl ležet potenciální problém. Ve chvíli přepnutí totiž zjevně může dojít u spuštěného titulu k přerušení spojení se servery hry, které je při opětovném spuštění nutno znovu navázat, a tak nemůžete pokračovat organicky.

Bude zajímavé sledovat, zda se s tímto faktem vývojáři v budoucnu nějak popasují a například změní systém hry tak, aby připojení při spuštění nebylo zapotřebí, nebo aby v rámci Fast Resume nedocházelo k jeho přerušení. Bohužel aktuální stav v celé řadě případů kazí smysl funkce.

Nyní už se ale pojďme podívat na dojmy z konkrétních her a na to, jak rychle se dokázaly načítat.

Gears 5

Microsoft si jako jednu z výkladních skříní přechodu na novou generaci vybral loňskou střílečku z pohledu třetí osoby. Gears 5 na Xboxu Series X nyní běží ve 4K při stabilních 60 FPS, úroveň kvality textur odpovídá Ultra nastavení na PC. Musím říct, že ačkoli mám se hrou zkušenosti jak z Xboxu One X, tak z PC, její vzhled a hlavně plynulost jsou působivé. Celkovému dojmu přispěl i posun ve snímkování cutscén, které teď taktéž běží v 60 FPS. Naprosto skvělá je pak implementace ray tracingu, která globální osvětlení scény posouvá na novou úroveň a scény, kde slunce ozařuje přes prosklenou kopuli mramorový interiér, jsou doslova k sežrání. Právě po zkušenosti s Gears už věřím slovům Davida Cage, že ray tracing má na vzhled her větší vliv než rozlišení nebo počet polygonů.

Co se týče rychlosti nahrávání, dostal jsem se z dashboardu do hry za minutu a 45 vteřin. Tento čas je ale dán z velké části nepřeskočitelnými úvodními animacemi a řadou dalších drobných zádrhelů, jako je třeba tvorba lobby i v případě, že chcete hrát v singleplayeru. Loading v případě smrti je prakticky okamžitý.

Sea of Thieves

Pirátské dobrodružství od Rare se sice pyšní převážně cartoonovou grafikou, jejíž hrubé tahy nejsou pro posuzování zlepšení grafiky nejvhodnější, hra má ale také snad nejkrásnější vodu, co jsem za svou hráčskou kariéru zažil. Ray tracingu jsme se bohužel tentokrát nedočkali, hra nicméně běží naprosto stabilně ve 4K a 60 FPS. Nahrávací čas pak činí minutu 20 vteřin.

Red Dead Redemption 2

Jedna z nejkrásnějších her minulé generace mi po zhruba roce od posledního setkání opět vyrazila dech svou mírou detailů, provedením animací a skvělým nasvícením. Ačkoli zatím nedostala oficiální update pro next-gen, nějaký ten benefit je patrný už nyní.

Během zevrubného zkoumání různých situací musím s radostí konstatovat, že framerate nyní na stanovených 30 FPS drží velmi konzistentně, a to i v náročných scénách, které mu na minulé generaci nedělaly dobře, a sice v ulicích Saint Denis, případně v momentech, kdy se na scéně objeví oheň. Každopádně doufám, že se tento dva roky starý klenot dočká plnotučného updatu, který využije sílu nové konzole naplno.

I v případě Red Dead 2 došlo k podstatnému zkrácení nahrávacích časů, z dashboardu se k Arturovi do sedla dostanete za minutu osm vteřin, dlouhé civění na přebarvující se fotografie na nahrávací obrazovce je tedy minulostí.

Sunset Overdrive

Naprostým rekordmanem v nahrávacích časech je pozapomenutá zběsilá akce od Insomniac Games, která vyšla krátce po uvedení Xboxu One a patří k mým oblíbeným exkluzivitám, byť v recenzích nijak vysoko neskórovala. Na první pohled je bohužel patrné, že vizuálně nesmírně zestárla a zubaté hrany ani Series X nijak nevylepšuje. Z menu konzole se k drvení zmutovaných závisláků na energetickém nápoji dostanete za skvělých 18,5 vteřiny.

Co se dalších benefitů týče, kromě bezproblémového framerate je možno ocenit funkci Auto HDR, kterou nová generace konzolí od Microsoftu častuje i tituly, jež dosud vysoký dynamický rozsah barev nepodporovaly. Týká se to skutečně všech her bez ohledu na generaci, a zrovna přeplácaný Sunset Overdrive novou schopnost demonstruje velmi účinně.

Forza Horizon 4

Čarokrásné arkádové ježdění po britském venkově se taktéž dočkalo nativní podpory nové generace, do vínku dostalo 4K rozlišení při 60 FPS, vizuál odpovídá Ultra nastavení PC verze. Bohužel absentuje ray tracing, který vývojáři momentálně ani neplánují přidat. Přesto je Forza i dva roky po svém vydání skvělou výkladní skříní toho, jak mohou závodní hry v otevřeném světě vypadat, konzole si umí hravě poradit i s divokými triky na vodě a destrukcí všech zničitelných objektů na scéně.

V případě Forzy jsem ale narazil na jeden negativní efekt, který se v případě jiných titulů neprojevil – při záznamu hraní, kdy jsem výstup 30s videa nastavil na 4K HDR kvalitu, se hra začala masivně sekat, což trvalo zhruba 15 vteřin. Pokus jsem zopakoval několikrát, vždy se stejným výsledkem, je tedy zřejmé, že záznam ve vysoké kvalitě může mít značně negativní vliv na výkon. Uvidíme, zda se jedná o aspekt, který bude Microsoft schopen vyřešit třeba updatem firmware.

Do hry se dostanete za 58 vteřin, na vině jsou ale hlavně nepřeskočitelné úvodní animace. Z hlavního menu hry se k ježdění dostanete zcela okamžitě, fast travel po mapě zabere do pěti sekund.

Battlefield 5

Druhoválečná multiplayerová střílečka sice zatím neoplývá přímou podporou, i zde ovšem došlo k nárůstu celkové plynulosti, i v největší vřavě si konzole s akcí uměla velmi dobře poradit a respawnovací efekt, který vás z velitelského pohledu shůry postaví zpět do bitevní vřavy je nyní absolutně plynulý bez jediného škobrtnutí. S ohledem na stáří hry se obávám, zda EA Dice ještě poskytnou oficiální podporu, implementace ray tracingu, který je v PC verzi přítomen, by ale zážitek povýšila ještě o stupeň výš.

Do singleplayerové mise Under No Flag jsem se z dashboardu dostal za minutu 12 vteřin, opět včetně přihlašování pod svůj on-line profil.

Far Cry 5

Smutným rekordmanem je v rámci testování právě toto dobrodružství z amerického venkova. Dostat se k pronásledování stoupenců Josepha Seeda trvalo neuvěřitelné 2 minuty 5 vteřin, přičemž ovšem největší penzum času spolklo přihlašování se k Ubisoft účtu. Samotný loading mise z menu byl hotový do deseti sekund.

Ani Far Cry 5 bohužel nemá přímou podporu, vývojáři, kteří momentálně pilně pracují na šestém díle, ji patrně ani nemají v plánu, a tak zpětně kompatibilní verze vypadá prakticky totožně, opět se lze odvolat jen na stabilnější framerate. Pokusil jsem se v rámci testování způsobit co největší explozivní holomajznu a nepozoroval jsem větší problémy, byť s chodem hry jsem byl spokojen už na minulé generaci. Rozdíly jsou tedy skutečně nepatrné.

Wasteland 3

Letošní velké překvapení sice přineslo skvělou hratelnost, technicky to ovšem na Xboxu One X nebyl žádný med. S radostí tedy mohu prohlásit, že framerate, který trestuhodně škobrtal i přes nepříliš pohledný vizuál, stojí nyní naprosto stabilně a nahrávací časy byly opravdu VELMI výrazně zkrouhnuty. První spuštění sice trvá minutu 39 vteřin, všechny další nahrávací časy se ale vešly do deseti sekund.

The Outer Worlds

Skvělý výsledek si stran loadingu odneslo loňské RPG od Obsidianu, které se jednak konečně podstatně lépe hýbe, jednak si ne náhodou právě tuhle hru vybral Microsoft pro prezentování rychlosti SSD. Dostat se do hry z dashboardu sice trvá 41 vteřin, herní loadingy pak ale mají maximálně 12.

Metro Exodus

Z mého subjektivního dojmu byl Exodus na minulé generaci konzolí prakticky nehratelnou topornou slideshow, dodnes s hrůzou vzpomínám na momenty, kdy lokomotiva Aurora vypustila páru, a vyslala tak framerate do pekel. I přes absentující oficiální podporu nové generace má Exodus nyní framerate krásně stabilní, do hry se dostanete za minutu 25 vteřin, což je i dle Jirkových slov lepší výsledek, než jaký zná z testování PC verze.

Red Dead Redemption

Jedna z mých nejmilovanějších her se na Xboxu One X dočkala speciální péče v podobě navýšení rozlišení a vylepšení framerate, na tuto verzi se můžete těšit i v případě nové generace. S Auto HDR jsou navíc její, byť už na dnešní dobu trochu omezené, výhledy do krajiny ještě působivější. Do dobrodružství Johna Marstona můžete naskočit za necelých 46 vteřin, loading z menu je ovšem zcela bleskový, prakticky dojde jen zatmívačce, během níž si ani nestihnete prohlédnout ten prokletý točící se bubínek revolveru, který mi na PS3 dělal společnost více, než bych si přál.

Fortnite

Co by to bylo za test, kdyby se vyhnul jedné z nejpopulárnějších her historie. I Fortnite přichází na novou generaci ve vylepšené podobě, na Series X běží ve 4K 60 FPS, Series S pak nabízí rozlišení 1060p při shodném framerate. Ten je navíc nově přístupný i ve split-screenovém režimu. Kromě toho došlo také ke zlepšení fyziky objektů, kouře a tekutin, zaměřil jsem se hlavně na proklamované stromy a trávu, kde je zlepšení skutečně citelné. I nahrávací časy jsou velmi pozitivní, včetně matchmakingu jsem v létajícím autobusu seděl za minutu 16 sekund od spuštění hry.

Watch Dogs: Legion

Jedna z prvních vlaštovek mezigeneračního hraní se dočkala upgradu na Series X teprve včera. Nutno podotknout, že i když mám vůči vizuálu stále značné výhrady, titul od mých zkušeností z verze pro Xbox One X výrazně prokouknul. 4K rozlišení a stabilních 30 snímků je příjemná novinka, mnohem zásadnější je lepší vykreslovací vzdálenost a hlavně ray tracing, který zejména v noci po dešti dělá s grafikou zázraky a výlet mezi obří obrazovky na Piccadilly v lesklém zlatém kabátě je s trochu přimhouřeným okem skutečně krásný.

Ačkoli nahrávací časy byly už na minulé generaci relativně snesitelné, je nyní situace ještě lepší. Z dashboardu se ke hraní dostanete za 59 vteřin, přičemž samotný loading z hlavního menu hry zabere 23 sekund. Rychlé cestování z jedné strany Londýna na druhou pak zabere necelých 8 sekund.

Ukáže až budoucnost

Jak jste si určitě všimli, většina hodnocení se omezuje právě na měření času. Je to logicky dáno tím, že v současnosti stále čekáme na skutečný next-gen titul, který by schopnosti nové generace prověřil na maximum.

Sluší se zmínit, že v rámci recenzování nám byl od Microsoftu poskytnut skvělý servis s objemným balíčkem her, které na Series X v blízké budoucnosti vyjdou. Bohužel například Assassin's Creed Valhalla nebo Dirt 5 v době vzniku článku není dostupný ke spuštění a aktivuje se až 10. listopadu. Velmi pravděpodobně se tedy po tomto datu dočkáte dalšího článku, který zhodnotí podobu nové várky připravených titulů, mezi něž mimo jiné patří třeba i nové rozšíření pro Destiny 2.

Galerie

I z výše uvedených důvodů se mi momentálně mezigenerační skok hodnotí velmi těžce. Ten nejvíce hmatatelný rozdíl pramení z výrazného zlepšení uživatelského komfortu. Obě konzole jsou tak rychlé, jak výrobce sliboval, funkce Quick Resume ve svém základu funguje velmi dobře, bez odezvy nemůže zůstat ani fakt, že jak Series X, tak Series S jsou během provozu i v zátěži naprosto neslyšné, což jsem velmi konkrétně pocítil ve chvíli, kdy jsem si během testování potřeboval zaskočit na svou PlayStation 4 Pro, z níž The Dark Pictures: Little Hope (podobně jako většina jiných her) učinila startující stíhačku.

Na vyložený wow efekt, hru, který nás svým vzhledem donutí vydechnout: „Tohle by na minulé generaci nešlo!“, si tedy musíme ještě počkat. S výjimkou obecného zrychlení je Series X v tuto chvíli spíše rozumnou evolucí, která s sebou nicméně nese značný příslib do budoucnosti. A osobně jsem po těch několika dnech spokojen se svým rozhodnutím, jakkoli zároveň musím dodat, že dosud nemám osobní zkušenost s PlayStationem 5. Za cenu 13 a půl tisíce korun je tu ovšem zařízení, které by v příštích letech mělo hráčům poskytnout klid a jistotu, že si očekávané tituly užijí v pohodlí, svižně a v dobré kvalitě.