Hrozba

Další z mnoha socialistických normalizačních dramat, tentokrát z prostředí plynárny. Odprostíme li se od toho proč se v tom Zdeněk Sirový musel vykoupat, a zaměříme se na děj zjistíme, že má dvě prolínající se roviny. Menšík coby jeden z vedoucích a zkušených kádrů závodu má být nahrazen mladým nadějným inženýrem. Staří mazáci z podniku tvrdí, že vedoucí pracovník by měl být rekrutován z těch co začali od píky a nebo si mladé od píky vychovat, vedení oponuje tím, že než se takový pracovních vychová, vychrlí vysoké školy nové a moderněji vzdělané mladé kádry, kteří díky neustálému vývoji v technologiích hravě takové dinosaury nahradí. Za Menšíkem však stojí skoro celá podniková parta veteránů závodu, ale vedení chce mít na špici zkrátka mladého koně. Navíc má Menšík zdravotní potíže, takže o důvod víc jej ,,přesunout" - dnes bychom řekli ,,odklonit" na jiné místo... Během tohoto klíčového konfliktu sledujeme různé rodinné potíže jednotlivých zaměstnanců, kteří je mají hlavně díky oddanosti ke své plynárně. Ústřední postavou těchto závodu oddaných looserů je dispečer Jiří Wohanka. Druhou rovinou snímku je od druhé poloviny rozvíjející se závažná závada na zařízení a hrozící výbuch. Závažnost situace krásně komentuje rozhovor mezi závodním ekonomem a vedoucím technologem: Ekonom: - kdyby to bouchlo, jak moc to bude zlý? Technolog: Kde bydlíš? Ekonom: U divadla. Techlonolog: tak to máš smůlu ! :-)) Od havárie se hlavní hašteřivci Menšík versus nová krev dají dohromady a řeší závadu. Mezitím dojde k požáru a snímek dostává hodně akční náboj. Máme zde výjezdy požárních jednotek, těžká tatra osmsetřináctka vezoucí dusík a spěchající k požáru dokonce nečeká s houkajícím doprovodem na stažených železničních závorách a prorazí je. Čmaňa na místě požáru zasmolí, oheň mu ožehne knír a on přijde o život.... Na závěr je katastrofa zažehnána, Menšík si uvědomí kvality mladého inženýra a rád mu své místo přenechá. ----- Abych to shrnul, dá se na to koukat, zejména díky dramatické druhé polovině, kdy z celé plynárny sice hoří pouhá jedna trubka, ale čověk si uvědomuje, co by se mohlo stát. Od toho ostatního je nutné se odprostit... Hvězda za akční zápletku a druhá za proražené závory, to se často nevidí. * * (14.04.2012)

Zpočátku nucený pokus o drama - jakési vydírání diváka kombinací hrozících katastrof. Dále se ale film překlopil do opravdového dramatu, kdy jsem přestal vnímat čas... a konec zas pomalu převedl diváka do jakéhosi smutného uvolnění po prožitém stresu. Ano, tento starý snímek se mi svým způsobem líbil. (11.01.2012)

Poměrně slušně odvedený film, který podle mne není až tak pokusem o katastrofický žánr, jak tvrdí Březina v Lexikonu českého filmu, ale spíše psychologicky laděný snímek, kombinující různé druhy ohrožení - malé dcerky, manželství, vztahů, kariéry, a nakonec i fyzického ohrožení možným výbuchem. Některé linie jsou slabší, nedotažené, ale třeba Frejův smutek nebo rozhovor Menšíka s Dvorskou jakožto jeho ženou, která za ním nikdy nestála, jsou velice silné. (14.11.2012)

V socialistické společnosti se žádné katastrofy neodehrávají, jen se odvrací jejich hrozba. 1) Věcný charakter snímku mě mile překvapil. Sice jde spíš o televizní inscenaci (pořád se tu jen mluví), ale příběh je věrohodný a socialistický patos nějak chybí. Vlastně by se něco podobného asi mohlo natočit i dnes._____ 2) Výborný 49letý Vladimír Menšík (nemocný vedoucí provozu Budil) decentně hraje. Ještě jsem zaznamenal 32letého Jiřího Wohanku (dispečer Jan Pernica) a 29letého Vladimíra Durdíka ml. (nový vedoucí Kašík). (10.01.2020)

Hrozba by se měla hodnotit spíše jako nadšenecký pokus o katastrofický film, natočený podle Hollywoodských vzorů. Pak nemůžu být zas tak nespokojen, protože většinu důležitých ingrediencí Hrozba obsahuje: Nekomplikovaný scénář, trochu ploše vykreslené postavy, jejichž srdceryvné příběhy jsou vymyšleny dost na efekt (malá dceruška po těžké autonehodě bojuje o život na sále, milostný trojúhelník, do kterého zasáhne falešná hrozivá diagnóza), amatérské vysvětlování problematiky mezi pracovníky, kteří by měli všemu rozumět, správně drsňácké hlášky (- Co kdyby to bouhlo? - Kde bydlíte? - U divadla. - Tak to máte smůlu. - Až takový je to průser?) atd. Dokonce k tomu podle mě patří i herecké výkony, kdy je poznat, že to herci neberou zas tak vážně. Film má ovšem dvě velké slabiny. Zaprvé díky nezkušenosti s žánrem se tvůrci snaží o co největší realističnost, díky čemuž sebe i diváka připravili o efektní výbuchy, šlehání ohňů a náhodné oběti od začátku a po celý film. Za druhé se museli vypořádat s nevelkým rozpočtem. Dvě třetiny filmu proto vyplňují dialogové scény postav, jimž právě ona plochost ubírá na zajímavosti, a napínavé odvracení katastrofy (které je ovšem opravdu docela napínavé!!!) přijde na řadu až hluboko za druhou polovinou filmu. Ještě že má film rozumných 80 minut. (04.04.2007)