Přeskočit na obsah

Mikael Ymer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mikael Ymer
Ymer v kvalifikaci French Open 2019
PřezdívkaMike[1]
StátŠvédskoŠvédsko Švédsko
Datum narození9. září 1998 (26 let)
Místo narozeníSkövde, Švédsko[1]
BydlištěStockholm, Švédsko[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost75 kg[1]
Profesionál od2015
Ukončení kariérysrpen 2023
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 745 945 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů38–40
Tituly0 ATP, 4 challengery, 2 ITF
Nejvyšší umístění50. místo (17. dubna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2021)
French Open3. kolo (2021, 2022)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open1. kolo (2020, 2021, 2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů6–7
Tituly1 ATP
Nejvyšší umístění187. místo (16. října 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230826a26. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikael Ymer (* 9. září 1998 Skövde) je bývalý švédský profesionální tenista. Na okruhu ATP Tour vyhrál jeden turnaj ve čtyřhře. V rámci challengerů ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2023 na 50. místě a ve čtyřhře v říjnu 2017 na 187. místě. Trénovali jej Daniel Berta, Dán Frederik Nielsen či Kalle Norberg.[1]

Ve švédském daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 druhým kolem baráže 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Dánsku, v němž porazil Frederika Nielsena i v pětisetové bitvě Christiana Sigsgaarda. Švédové zvítězili 3:2 na zápasy. V soutěži nastoupil k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 16–7 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře. Poslední zápas odehrál ve vítězné kvalifikaci 2023 proti Bosně a Hercegovině.[3]

Starší bratr Elias Ymer je také profesionální tenista. Druhým sourozencem je Rafael Ymer. Otec Wondwosen Ymer působil během aktivní sportovní dráhy jako profesionální běžec a matka Kelem Ymerová je lékařka.[1]

Po zmeškání tří dopingových kontrol byl v červenci 2023 suspendován na 18 měsíců[4] a již v srpnu téhož roku ukončil ve 24 letech profesionální kariéru.[5]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na domácím If Stockholm Open 2015 díky divoké kartě pořadatelů. V prvním kole nestačil na Němce Alexandera Zvereva ve třech setech. Bastadu, kde v úvodním kole vypadl s Bulharem Grigorem Dimitrovem.[1] Na premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl o rok později opět ve Stockholmu, kde na jeho raketě v prvním kole skončil 44. hráč světa Fernando Verdasco. Ve druhé fázi nestačil na turnajovou trojku Ivo Karloviće.

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil na domácím If Stockholm Open 2016, kde ve čtyřhře nastoupil po boku bratra Eliase Ymera. V něm za 51 minut deklasovali chorvatsko-novozélandské turnajové čtyřky Mateho Paviće s Michaelem Venusem.[6]

V hlavní soutěži grand slamu debutoval na French Open 2019 po zvládnuté kvalifikaci. V prvním kole přehrál Slovince Blaže Rolu, aby jej ve druhé fázi zastavil pátý nasazený Alexander Zverev. Svého dosud nejlepšího výsledku na turnajích velké čtyřky dosáhl na Australian Open 2021, kde došel do třetího kola, ve kterém nestačil na Stefanose Tsitsipase.

Do debutového singlové finále postoupil na Winston-Salem Open 2021. Stal se tak prvním Švédem do finále dvouhry ATP od Robina Söderlinga na Swedish Open 2011.[7] Ve finále ho přehrál Bělorus Ilja Ivaška.

Po ztrátě servisu v závěru úvodní sady druhého kola Lyon Open 2023 byl diskvalifikován, když zničil raketu údery do umpiru rozhodčího. Během předchozí hry proti Francouzi Arthuru Filsovi se cítil ukřivděný, protože portugalský rozhodčí Rogerio Santos odmítl jít zkontrolovat míč zahlášený ve dvorci, jehož stopa byla podle Ymera vně za čarou. K incidentu uvedl: „Ještě nikdy se mi nestalo, aby rozhodčí nešel a dopad nezkontroloval“.[8] ATP mu udělila pokutu 37 370 eur (téměř 900 tisíc korun) a odebrala 20 vyhraných bodů.[9]

Porušení protidopingových pravidel a konec kariéry

[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2023 mu byla na 18 měsíců pozastavena účast v profesionálním tenise na základě rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže. K ní se odvolala Mezinárodní tenisová federace (ITF) poté, co nezávislý tribunál zprostil Švéda v červnu 2022 lednového obvinění ITF ze zmeškání tří dopingových kontrol v průběhu jednoho roku, znamenající podle pravidel suspenzaci hráče. Tenista po celou dobu kauzy porušení protidopingových pravidel odmítal, když podle jeho vyjádření ke třetímu přestupku nedošlo a nikdy zakázané látky neužíval. Poslední turnaj odehrál na červencovém Wimbledonu 2023 a před následným Swiss Open Gstaad 2023 byl jako 51. hráč žebříčku již suspendován.[10][4]

Následující měsíc oznámil na sociálních sítích konec profesionální kariéry.[5]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 28. srpna 2021 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Bělorusko Ilja Ivaška 0–6, 2–6

Čtyřhra: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 23. října 2016 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Švédsko Elias Ymer Chorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus
6–1, 6–1

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (4–3 D)
Futures (2–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 10 (6–6)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. květen 2015 Båstad, Švédsko antuka Rumunsko Dragoș Nicolae Mădăraș 2–6, 6–1, 6–2
Finalista 1. září 2015 Danderyd, Švédsko tvrdý (h) Spojené království Joe Salisbury 6–7(3–6), 6–3, 3–6
Vítěz 2. únor 2017 Lille, Francie tvrdý (h) Nizozemsko Botic van de Zandschulp 6–2, 6–3
Vítěz 3. leden 2019 Nouméa, Francie tvrdý USA Noah Rubin 6–3, 6–3
Finalista 2. duben 2019 Murcia, Španělsko antuka Španělsko Roberto Carballés Baena 6–2, 0–6, 2–6
Finalista 3. květen 2019 Bordeaux, Francie antuka Francie Lucas Pouille 3–6, 3–6
Vítěz 4. červenec 2019 Tampere, Finsko antuka Nizozemsko Tallon Griekspoor 6–3, 5–7, 6–3
Vítěz 5. září 2019 Orléans, Francie tvrdý (h) Francie Grégoire Barrère 6–3, 7-5
Vítěz 6. říjen 2019 Mouilleron-le-Captif, Francie tvrdý (h) Francie Mathias Bourgue 6–1, 6-4
Finalista 4. leden 2023 Ottignies-Louvain-la-Neuve, Belgie tvrdý (h) Belgie David Goffin 4–6, 1–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoulhráč soupeřo ve finále výsledek
Finalista 1. květen 2015 Båstad, Švédsko antuka Švédsko Daniel Appelgren Švédsko Jonathan Mridha
Švédsko Fred Simonsson
1–6, 7–6(7–5), [7–10]

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorů: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 2015 Wimbledon tráva USA Reilly Opelka 6–7(5–7), 4–6

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikael Ymer na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Mikael Ymer na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230826a26. srpna 2023
  2. Mikael Ymer na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230826a26. srpna 2023
  3. Mikael Ymer na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230826a26. srpna 2023
  4. a b HLADKÝ, Michal. Rok a půl bez tenisu! Švédská hvězda utíkala dopingovým kontrolám. Tenisový svět [online]. 2023-07-14 [cit. 2023-07-29]. Dostupné online. 
  5. a b ZABLOUDIL, Luboš. Mikael Ymer ve 24 letech ukončil kariéru. Kvůli zmeškaným antidopingovým testům. TenisPortal.cz [online]. 2023-08-25 [cit. 2023-08-26]. Dostupné online. 
  6. ATP Staff. Home Sweet Home: Ymer Brothers Blast To Stockholm Title [online]. ATP Tour, 2016-10-23 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ZABLOUDIL, Luboš. Ivaška ve Winston-Salemu deklasoval Ymera a jako první Bělorus po 18 letech vyhrál turnaj ATP. TenisPortal.cz [online]. 2021-08-29 [cit. 2021-09-05]. Dostupné online. 
  8. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Livesport / Tomáš Rambousek. Hitparáda tenisových úletů. Ymer napodobil Plíškovou, diskvalifikaci se nevyhnuli ani Kyrgios či Nalbandian. TenisPortal.cz [online]. 2023-05-24 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. 
  9. ZABLOUDIL, Luboš. Ymer už zná výši pokuty. Za výbuch vzteku a poškození umpiru přišel o 900 tisíc korun. TenisPortal.cz [online]. 2023-05-31 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  10. ZABLOUDIL, Luboš. Mikael Ymer zmeškal dopingové kontroly a nesmí hrát. Je to nefér, mé svědomí je čisté, brání se. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-18 [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]