Přeskočit na obsah

COSPAR

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
COSPAR
MottoFurthering research, exploration, and the peaceful use of outer space through international cooperation
Vznik1958
Právní formaassociation déclarée
SídloPaříž, Francie
Mateřská organizaceInternational Council for Science
Oficiální webcosparhq.cnes.fr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

COSPAR (anglický akronym z Committee on Space Research, volně česky Výbor pro kosmický výzkum) je mezinárodní organizace zaměřená na podporu a koordinaci vědeckého výzkumu kosmického prostoru prostředky kosmonautiky. Založena byla roku 1958.

Úkoly organizace

[editovat | editovat zdroj]

Hlavním úkolem Cosparu je podpora kosmického výzkumu na mezinárodní úrovni s důrazem na volnou výměnu výsledků, informací a úvah a vytvoření fóra, umožňujícího všem vědcům diskutovat o problémech spojených s kosmickým výzkumem. Za tím účelem COSPAR organizuje vědecká setkání (sympozia a pracovní setkání) a zajišťuje publikaci výsledků kosmického výzkumu.

Nezanedbatelnou součástí činnosti Cosparu je podíl na vytváření mnohonárodních projektů v oblasti kosmonautiky a podpora jejího rozvoje i v zemích třetího světa. V roce 1958 např. převzal patronaci nad výstavbou raketové základny v indické Thumbě.

COSPAR vznikl bezprostředně po vypuštění první umělé družice Země Sputniku 1 z rozhodnutí Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU, International Council of Scientific Unions, nyní Mezinárodní rada pro vědu, ICS, International Council for Science) na jeho zasedání roku 1958 v Londýně. První vědecké symposium uskutečnil COSPAR v lednu 1960 v Nice. V době studené války měl COSPAR nezastupitelnou roli při vytváření informačních kanálů mezi východními a západními vědci a umožňoval jim navázat i přes vojensko-politické bariéry spolupráci v oblasti kosmického výzkumu.

V současné době je COSPAR významným konzultantem pro Organizaci spojených národů (OSN) a další mezivládní organizace v otázkách souvisejících s kosmickým výzkumem a jeho aplikacemi v jiných oblastech vědy a výzkumu. Pomáhá tak při využívání výsledků kosmického výzkumu ve prospěch celého lidstva.

Valné shromáždění

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Rok Místo
1. 1958 Spojené království Londýn, Spojené království
2. 1959 Nizozemsko Haag, Nizozemsko
3. 1960 Francie Nice, Francie
4. 1961 Itálie Florencie, Itálie
5. 1962 USA Washington D.C., USA
6. 1963 Polsko Varšava, Polsko
7. 1964 Itálie Florencie, Itálie
8. 1965 Argentina Mar del Plata, Argentina
9. 1966 Rakousko Vídeň, Rakousko
10. 1967 Spojené království Londýn, Spojené království
11. 1968 Japonsko Tokio, Japonsko
12. 1969 Československo Praha, Československo
13. 1970 Sovětský svaz Leningrad, SSSR
14. 1971 USA Seattle, USA
15. 1972 Španělsko Madrid, Španělsko
16. 1973 Německo Kostnice, Německo
17. 1974 Brazílie São Paulo, Brazílie
18. 1975 Bulharsko Varna, Bulharsko
19. 1976 USA Philadelphia, USA
20. 1977 Izrael Tel Aviv, Izrael
21. 1978 Rakousko Innsbruck, Rakousko
22. 1979 Indie Bengalúr, Indie
23. 1980 Nizozemsko Haag, Nizozemsko
24. 1982 Kanada Ottawa, Kanada
25. 1984 Rakousko Graz, Rakousko
26. 1986 Francie Toulouse, Francie
27. 1988 Finsko Espoo, Finsko
28. 1990 Nizozemsko Haag, Nizozemsko
29. 1992 USA Washington D.C., USA
30. 1994 Německo Hamburk, Německo
31. 1996 Spojené království Birmingham, Spojené království
32. 1998 Japonsko Nagoja, Japonsko
33. 2000 Polsko Varšava, Polsko
34. 2002 USA Houston, USA
35. 2004 Francie Paříž, Francie
36. 2006 Čína Peking, Čína
37. 2008 Kanada Montréal, Kanada
38. 2010 Německo Brémy, Německo
39. 2012 Indie Maisúr, Indie
40. 2014 Rusko Moskva, Rusko
41. 2016 Turecko Istanbul, Turecko
42. 2018 USA Pasadena, USA
43. 2020 Austrálie Sydney, Austrálie
44. 2022 Řecko Athény, Řecko
45. 2024 Jižní Korea Pusan, Jižní Korea

Cospar v Československu

[editovat | editovat zdroj]

Zásluhou především profesora Emila Buchara, světově uznávaného zakladatele kosmické geodezie, jsme se do COSPARu rychle zapojili. (Profesor Emil Buchar zastupoval naši republiku v řadě mezinárodních organizací. Byl členem Mezinárodní astronomické unie a několika jejích komisí, členem Mezinárodní astronautické akademie, členem byra a exekutivního výboru COSPAR a členem Mezinárodní astronautické unie). V roce 1960 byl národní výbor Cosparu vytvořen i v Československu.

V květnu 1969 se Valné shromáždění této organizace konalo v Praze.

Český komitét COSPAR (v roce 2022):

  • RNDr. Jan Laštovička, DrSc., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha, předseda
  • RNDr. Vladimir Truhlik, PhD., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Praha, tajemník

členové:

  • Ing. Čestmír Barta, CSc., BBT Materials processing, Praha
  • doc. Mgr. Aleš Bezděk, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
  • doc. RNDr. Petr Heinzel, DrSc., Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., Ondřejov
  • doc. Ing. Jan Kolář, CSc., Česká kosmická kancelář, o.p.s., Praha
  • doc. RNDr. Lubomír Přech, Dr, MFF UK, Praha
  • prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr, Ústav fyziky atmosfery AV ČR, v.v.i., Praha

Systém řízení

[editovat | editovat zdroj]

Sídlo sekretariátu je v Paříži. Nejvyšším orgánem výboru je sjezd jeho členů, kterými jsou prezident COSPARu, představitelé národních vědeckých institucí sdružených v COSPARu, představitelé mezinárodních vědeckých unií, předsedové vědeckých komisí COSPARu a předseda jeho finančního výboru. Řádné sjezdy se konají každé dva roky a volí prezidenta a členy řídicího výboru, kteří zajišťují běžný provoz výboru mezi sjezdy.

Řídicí výbor COSPAR

[editovat | editovat zdroj]

(volební období 2002–2006)

Prezident: Prof. R-M. Bonnet (Francie)

Viceprezidenti:

  • Prof. W. Hermsen (Nizozemsko)
  • Dr. E.C. Stone (USA)

Členové výboru:

  • Prof. J. Audouze (Francie)*
  • Dr. G. Horneck (Německo)
  • Prof. T. Kosugi (Japonsko)
  • Dr. M.E. Machado (Argentina)
  • Prof. G.G. Shepherd (Kanada)
  • Prof. J.B. Zielinski (Polsko)

Systém značení dle COSPAR

[editovat | editovat zdroj]

Pod záštitou komitétu COSPAR jsou také vypuštěným umělým kosmickým tělesům přidělována mezinárodní označení. V letech 1957–1962 byly startující objekty označeny letopočtem a pořadovým číslem řecké abecedy. Od roku 1962 byl systém změněn. Za rokem vypuštění následují pořadové číslice letů daného roku a písmena anglické abecedy. Písmena vyznačují fragmenty vzniklé za letu, např. takto získají svá písmena oddělené stupně nosné rakety. Příklad: z vojenské družice Transgate 6, označené při startu 1965-082A, se rozpadlé části označily jako 1965-082B až 82UJ.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]