Přeskočit na obsah

Eusocialita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Eusocialita u živočichů je takové společenské uspořádání, kdy v jednom hnízdě žije ve vzájemné pospolitosti a spolupráci více jedinců téhož druhu.

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Eusocialita je vymezena následujícími rysy:

  • Dospělí jedinci se starají společně o potomstvo.
  • V jednom hnízdě spolu žijí alespoň dvě dospělé generace.
  • Společnost hnízda je rozdělena na reprodukující se („královskou“) kastu a nereprodukující se („dělnickou“) kastu.
  • Všichni jedinci jsou zcela oddáni celému superorganismu, chrání jej a dbají o jeho přežití.
Zdá se, že za určitých okolností socialismus skutečně funguje. Karel Marx jenom pracoval se špatným druhem.
—  Cesta k mravencům[1], s. 18

V současné době je vědcům známo asi 15 000 druhů živočichů, žijících v eusociálních společenstvích – asi 10 000 druhů mravenců, 2000 druhů termitů, zbytek tvoří včely, čmeláci, vosy, krevety a několik druhů savců – nejznámějšími jsou rypoš lysý a rypoš damarský. Zatímco všechny dosud známé druhy mravenců a termitů žijí v eusociálních společenstvích, u včel, vos a čmeláků je eusociální pouze menší část všech druhů. Termiti jsou nejstarším eusociálním hmyzem, vyvinuli se asi před 200 miliony let.[1] Jako eusociální se jeví i některé druhy mšic, třásnokřídlých, korýšů,[2] brouk Austroplatypus incompertus a i jiní členovci.

Eusociální druhy jsou obecně úspěšnější než ostatní druhy, ale fungování kolonie je náročnější na přírodní zdroje a pomalejší v rozmnožování a expanzi. To je důvodem, proč eusociální druhy zcela nevytlačily jiné živočichy.

Společenský hmyz existoval nepochybně již v období pozdní jury (asi před 150 miliony let), jak dokládají objevy fosilních hnízdišť neznámých druhů eusociálních členovců v sedimentech souvrství Morrison na území státu Utah v USA.[3]

První zástupci vysoce eusociálního hmyzu (vos, mravenců a včel) se objevují nejpozději na počátku pozdní křídy, asi před 100 miliony let. To dokazují zejména nálezy v barmském jantaru, staré zhruba 99 milionů let (věk cenoman).[4]

Méně pohlavně a funkčně specializované variace například sociálního hmyzu (např. královna, dělnice, trubec, voják) se označují jako kasty.

  1. a b HÖLLDOBLER, Bert; WILSON, Edward O. Cesta k mravencům. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0612-5. S. 20. 
  2. DUFFY, J. Emmett. Eusociality in a coral-reef shrimp. Nature, 1996. 381(6582), s. 512–514.
  3. Elliott Armour Smith, Mark A. Loewen & James I. Kirkland (2020). New social insect nests from the Upper Jurassic Morrison Formation of Utah. Geology of the Intermountain West, 7: s. 281–299.
  4. SOCHA, Vladimír. Včely a mravenci v éře dinosaurů. OSEL.cz [online]. 10. srpna 2021. Dostupné online.  (česky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HÖLLDOBLER, Bert; WILSON, Edward O. Cesta k mravencům. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0612-5. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]