Walter_Mitty

Na novém Vetřelci si cením zejména hlavní hrdinky, která byla z celé party nejchytřejší a i v emocionálně vypjatých situacích, dokázala zachovat chladnou hlavu. Jistě, v rámci tohoto universa nejde zase o tak neobvyklou věc, viz Ripleyová. Nicméně i tak bylo příjemné po delší době vidět film, kde všechny problémy nezpůsobí hloupost hlavní postavy. V rámci série jde pak o takovou poctu všem ostatním filmům, ze kterých si Romulus bere od každého trochu. Vážím si snahy propojit celý vesmír a alespoň částečně zodpovědět nezodpovězené otázky prequelových filmů. Stejně tak i snahy připravit půdu pro tři pokračování původního filmu. Přestože by se ve filmu našlo několik hluchých míst, jde o kvalitní žánrovku, na kterou se vyplatí zajít do kina.

Po čtyřech epizodách první díl, ve kterém se konečně něco stane... Škoda, že epizody Den a Noc nebyly odvysílány jako jedna. Zatímco se předchozí epizoda výrazně vleče a je uměle natahovaná, tady se naopak spěchá tak moc, že nezbyde postavám ani chvilka na to, aby prohodily pár slov nad skupinou zabitých Jediů. Ačkoliv jde o jednu z lepších epizod Akolytky, stále se nedokážu zbavit dojmu, že je to celé dramaturgicky i scénáristicky jedna velká mizérie. Osha, která neprojeví ani špetku lítosti nad ztrátou dlouholetého přítele Yorda, který navíc zemřel částečně její vinou, mluví snad za vše. Asi největším zklamáním pro mě ale zůstává fakt promarněného potenciálu. Období, které sledujeme, je totiž nesmírně zajímavé. Jakým způsobem to sledujeme, již nikoliv.

Rok od premiéry finální epizody The Walking Dead přichází závěr i prvního a také nejdelšího spin-offu. Poslední epizoda osmé řady nezklamala. Pokračuje ve stupidních kolejích celé osmé a sedmé řady. Jedinou novinkou 12. epizody je neustálá snaha hrát na nostalgii. Patetická, hloupá a především zbytečná zápletka posledního dílu je tak doplněna o neustálá pomrknutí na předchozí série. Vidíme Dwightovu sekeru, se kterou do seriálu přišel. June, která vytáhne pistole po Johnovi. Madison, která vzpomíná na obě své děti a učiní další nesmyslný heroický kousek. Victora, který zmíní jachtu Abigail a Daniela, který vzpomíná na svůj obchod... Hloupá je i hádka mezi Danielem a Victorem, kterou sledujeme jen proto, že postavy se hádají zkrátka od začátku seriálu a je potřeba dojít k usmíření, ačkoliv k němu dojde úplnou náhodou. Celému cringefestu pak dominuje přejmenování PADRE na MADRE. Nejhorší na tom však je, že ve finále se celá parta rozdělí a vydá se zcela jiným směrem. Myšlenka vybudovat společně bezpečné místo pro všechny, kolem které se točí víceméně většina seriálu, se tak vezme, zmačká a hodí do koše. Ne snad, že by to již nebyl jejich cíl, ale z nějakého nepochopitelného důvodu se tak všichni rozhodnout učinit na vlastní pěst… Konec Fear the Walking Dead ale vlastně nemůže být toliko zklamáním v kontextu celého seriálu, kdy se tvůrci dlouhodobě snažili najít ten správný směr. Je velká škoda, že z pozice showrunnera po třetí řadě „odstoupil“ Dave Erickson. Ačkoliv se seriál první dvě řady hledal, třetí série byla jednou z vůbec nejlepších a troufám si říct, že šlo o jeden ze dvou vrcholů FTWD. Tím druhým byla série šestá. V obou případech vesměs fungují ty stejné věci – zajímavé prostředí (Mexiko/Texas), ve kterém hraje vzdálenost alespoň nějakou roli a postavy necestují během pár minut stovky kilometrů; složitější záporné postavy, které mají nějakou hloubku a jejichž motivace je opodstatněná; a především vývoj hlavních postav, události, které naše hrdiny posunou dál a nenutí je točit se v kruhu… Zmíněné série jsou za mě to nejlepší, co nám spin-off TWD nabídl. Bohužel ale ve zbylých řadách tvůrci pouze přešlapovali na místě a opakovali stejná klišé. Jinak tomu není ani v samotném závěru. Největší zklamání tak vidím v promarněném potenciálu, kdy jsme několik let sledovali zajímavé postavy, ztvárněné talentovanými a sympatickými herci, jejichž potenciál ale nebyl nikdy zcela rozvinut. Madison budiž příkladem za všechny, kdy její vývoj ve třetí řadě směřoval k slušné antihrdince, která do jisté míry stála v opozici tomu, co jsme viděli v TWD. Celý vývoj vedl pouze k tomu, aby její postava ve čtvrté řadě „zemřela,“ načež se po pěti řadách kvůli přílišnému zájmu fanoušků na sílu vrátí coby hlavní postava. Už to ale není ta stará Madison, jakou jsme znali na začátku. FTWD tak za osm let od své premiéry svět TWD neobohatila o nic, co bychom již neviděli v hlavním seriálu. Výjimku tvoří první tři série, kde jsme se podívali na západní pobřeží USA, na moře a také do Mexika. Přesto, že se FTWD nikdy nestalo tím, čím se stát mělo, rád se k začátkům seriálu vrátím, protože původní parta, která na rozdíl od té z TWD nemá příliš dobré vztahy, neustále se mezi sebou hašteří, je velmi zajímavá. Buďme tak rádi, že tvůrci si včas uvědomili neustále klesající popularitu seriálu a uložili jej k odpočinku již u osmé řady, nikoliv jako v případě TWD až u jedenácté.