Réžia:
Hynek BočanScenár:
Jiří StránskýKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Jiří StivínHrajú:
Jiří Schmitzer, Vladimír Dlouhý, Karel Heřmánek, Miroslav Noga, Leoš Suchařípa, Milan Šteindler, Jan Schmid, Vlastimil Venclík, Břetislav Rychlík (viac)Obsahy(1)
Příběh z pera bývalého mukla Jiřího Stránského a dnešního předsedy PEN-klubu je situován do 50. let a uranového lágru politických věznů na Příbramsku, kam po pádu stalinského kultu přichází na konci roku 1958 coby vězeň bývalý náčelník Hlavní správy nápravných zařízení plukovník Dobrý. Téma soužití bývalého hlavního "bachaře" a politických vězňů v bolševickém koncentráku posloužilo tvůrcům k nadčasové úvaze o možnosti (či nemožnosti) odpuštění a smyslu spravedlnosti. Snímek bohužel nesplnil očekávání - především pro svou syžetovou řídkost a nedostatečné vyklenutí dramatického oblouku včetně přirozené gradace příběhu. Příjemné jsou naopak kamera a herecké obsazení, tvořené doslova plejádou špičkových českých herců. Představitel jedné z hlavních rolí - Jiří Schmitzer byl roku 1997 oceněn Českým lvem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (158)
Sonda do života v komunistickém lágru, kde elita národa dobývala uran v šachtách u Jáchymova nebo v tomto případě Příbrami (i když krajina byla okolí Ralska). Příběh okořeněný o přítomnost bývalého velitele lágrů. Jak mi připadal duchem a chováním prázdný, malý, oproti těm, kterým před tím velel a které mučil a ztěžoval jim život ve vězení. Velmi aktuální film pro každou dobu. Sice z filmu čiší televizní formát, ale z hloubi duše se přikláním k plnému hodnocení, ačkoli z filmařského hlediska by se dalo takové silné téma zpracovat rozhodně lépe. ()
Ťažká atmosféra lágru na mňa doliehala a tú zimu som cítil až v obývačke. Ide však o možnosť odpustenia aj tých najhorších hriechov a že to nie je vôbec ľahké. Spravodlivosť vtedy, a trochu aj dnes, mala pokrivené váhy a najviac to vidno na titulkovom dodatku k filmu o počtoch obetí a uväznených. Film je na mňa až príliš psychologický, s minimom deja ma nezaujal tak, ako iné protikomunistické výpovede. ()
70%. První polovina: v lágru je pěkná nuda. Film taky. Druhá polovina: Schmitzer odmítá po večerce vstát z postele, velitel tábora Šteindler za ním přijde a jejich rozhovor je to nejlepší z celého filmu. Nakonec sfárají do uranového dolu (Schmitzer, Dlouhý, Heřmánek) a zas tak moc se toho nestane. Nebýt té scény, byly by to tři. ()
Jeden z mála filmových počinů, který se bez příkras pokouší o vyrovnání se s komunistickým režimem. Atmosféra lágru byla správně tíživá, psychologie fungovala na jedničku a herecká sestava na čele se Schmitzerem v životní roli neměla chybu. Pokud tedy nepočítám Šteindlera s Holubem, kteří si asi spletli filmy.Problém Bumerangu je, že u nás si lidé bolševické zločiny připomínat příliš nechtějí a z toho pramení i neoprávněná nedoceněnost. ČT by se měla pochlapit a alespoň občas film zařadit do programu, nemluvě o tom, že by se měl dostat i do škol. 85% ()
Skvělý Schmitzer v drsném snímku z uranového lágru pro politické vězně. Atmosféra mezi vězni je zcela odlišná od jakékoliv jiné kriminální "sebranky", ne kterou jsme zvyklí z jiných podobných filmů. Jsou to často vzdělaní a inteligentní lidé, lidé s morálními zásadami. To je snad to jediné, co toto činí peklo přijatelným. A najednou se mezi tyto lidi dostane ten, kdo tam velkou část z nich dostal, na kdo jim všem nelidskými předpisy udělal z výkonu trestu krutý boj o přežití. Nejsilnější moment celého filmu pro mne je chvíle, kdy se pokouší plukovník pochopit motivy vězně Svobody, který ho chrání před spravedlivým hněvem ostatních vězňů. Silné momenty a famózní Jiří Schmitzer. Neprávem zapadlý film, kterému by slušel výlet po světových filmových festivalech. ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (10)
- Jiří Schmitzer pro svou roli odmítl trénink v posilovně, jelikož tvrdil, že svaly z posilovny vypadají jinak, než svaly z trestaneckého tábora. Jako alternativu si pro přípravu vybral rozbíjení betonových kvádrů krumpáčem, ze kterých na žádost svého švagra vysekával ocelové trubky. (Jizni Tlapa)
- Film měl podle Jiřího Stránského původně natočit již v roce 1968 režisér František Vláčil. (ForGump)
- Po filmu Bumerang (1986) se jedná o druhý film se stejným názvem i představitelem hlavní role Jiřím Schmitzerem. (sator)
Reklama