Réžia:
Christian SchwochowScenár:
Heide SchwochowKamera:
Frank LammHudba:
Lorenz DangelHrajú:
Ulrich Noethen, Tobias Moretti, Levi Eisenblätter, Tom Gronau, Johanna Wokalek, Sonja Richter, Maria Dragus, Louis Hofmann, Artus Maria Matthiessen (viac)Obsahy(1)
Německo krátce po druhé světové válce. Mladý muž Siggi Jepsen musí v nápravném zařízení napsat sloh na téma „Radosti z povinnosti”. Neví, jak začít, a tak list zůstane prázdný. Když následující den musí úkol doplnit, tentokrát za trest v cele, začne jako posedlý sepisovat své vzpomínky. Vzpomínky na svého otce Jense Oleho Jepsena, který jako policista patřil v malé severoněmecké vesnici k autoritám a který byl nepokrytě oddán povinnostem plynoucím z jeho funkce. Během druhé světové války musí svému kamarádovi z mládí, expresionistickému malíři Maxi Ludwigu Nansenovi, sdělit zákaz malování, který na něj uvalili nacisté. Přepečlivě dohlíží na dodržování zákazu a jedenáctiletý Siggi (Levi Eisenblätter) mu má pomáhat. Nansen se však staví na odpor – a také on sází na pomoc malého Siggiho, který je pro něj jako syn. Konflikt mezi oběma muži se stále více vyostřuje – a Siggi stojí mezi nimi. Přizpůsobení se, nebo vzdor? Tato otázka bude pro Siggiho rozhodující... Hodina němčiny je zfilmování klasické předlohy od Siegfrieda Lenze, který se zabývá dobou národního socialismu a jejím zpracováním v poválečných letech. (Das Filmfest)
(viac)Videá (1)
Recenzie (4)
Výborné obsazení i vedení herců, ale dojem sráží příliš utlumená atmosféra dění střídána okamžiky dramatického napětí, ať už v temných interiérech nebo ve světlých dunách u moře. Navíc časově málo přehledné a bez zřetelné katarze. Příliš německý, depresivní film o problémech dospívání. ()
Ziggy mi(a)luje obrazy ()
Příběh z války, z krásného prostředí severu Německa, s výborným castingem. Je to jen trochu časově zmatečné a bez nějaké závěrečné satisfakce to prostě není ono. ()
Skutcne velmi nemecky film. Pomaly, plynulo budovane napatie bohuzial nevrcholi a nenasleduje ani ziadna katarzia. Ostava pachut v ustach. I ked v zivote to vacsinou prestne takto chodi, vo filme by to malo byt krajsie. Alebo hroznejsie. Kazdopadne zaujimavejsie. Okrem pekneho vizualu a paradne vykreslenej (severo)nemeckej spolocnosti/mentality niet co chvalit. ()
Reklama