Městem chodí Mikuláš

Tohle přesně jsou filmy a příběhy pro Karla Kachyňu. Navíc i Jan Procházka, který se svého zatím posledního realizovaného scénáře nedočkal, uměl dělat dobré věci. Tady mě ale děj nezaujal tolik, jako u jiných filmů. Sledujeme příběh chlapce, sestřičky, lékaře a vrchní sestry. Tím se příběh lehce tříští. A nejde moc do hloubky jednotlivých osudů. O chlapci víme jen to, že ho matka odložila a nemá o něho valný zájem. Hlavní sestra kdysi chodila s lékařem a proto varuje mladší podřízenou. Také se nedozvíme nic podstatnějšího. A ani vyvrcholení jejich příběhů vlastně není. (13.12.2021)

Cynické bylo včerejší zachycení odborného lékařského poradce v závěrečných titulcích, nejen že na nás vyskakuje poslední týdny odevšad, ještě o adventní neděli, ale za to pochopitelně nikdo nemůže. Na každé prase se ale voda vaří, čili  v tomto sázím na mlýny, snad se ledy pohnou a spadne klec. Jestli je fakt, že o tom věděl celý zástup kolegů i širší odborná veřejnost, do prdele s vámi, křiváci připosraní, ať je venku jmenný seznam všech těchto parazitů (na zneužitých pacientkách v ještě horším psychickém stavu) byť s tituly, ale bez morálky, aby si nemocná žena rozmyslela, na koho se v krizové situaci obrátí. Odpornému poradci basu jak fík, vyznamenávání ve form�� namlsaných dlouholetých trestanců na loži každou noc a děvenky, vy mladé, které jste už sice kované jinou výchovou než odkvetlé růže, pošahané výše uvedeným, pokud vám to nikdo neřekl, nevysvětlil: dodržovat odstup, nedovolit fyzický kontakt, důrazně hlasitě, ale slušně vyjádřit nesouhlas, pepřák v kapse, boxera, utéct ze dveří, zařvat na celé kolo, doma to napráskat tatovi, bráchovi, kamarádovi, komukoli silnějšímu, chlapi jsou většinou gentlasové, ochotní bránit čest dámy, takže huba rozbitá bude s výhodou, pokud ne, nevadí, sedánek na bengárně s doprovodem je údajně taky cesta. Tam ale pracuje stále řada buranským sráčů, kteří se na vás budou pošklebovat, nebude to příjemné, hanba, která není v žádném případě vaše, nabere na obrátkách, ovšem je docela možné, že narazíte na člověka slušného a získáte reálnou šanci na spravedlivé zacházení. Prase je prase, titulů může mít tři řitě, nemá si na vás, z pozice moci, co dovolovat. Pokud se mu to podaří, je sakra těžko plakat nad rozlitým mlékem. Přijímání komplimentů je disciplína jiná, tady už to je na každé ženě, co toleruje, co už ne, ale neexistuje, aby lékař (jakýkoli chlap) pacientku (jakoukoli ženu) reálně ochmatával nebo znásilnil.  K filmu. Nenápadná perla naší tvorby. Skvělé pojetí, herecké výkony u Pepíčka Abrháma a Elišky Balzerové snad životní, Daniel Douda válcuje celou plejádu dětských herců, je ve své roli nezapomenutelný, kdepak je mu asi konec... Městem chodí Mikuláš je záležitost hořká, tvrdá, syrová, mám ten film ráda. Nadějná Kateřina Hrachovcová působila velmi mile a slibně, co jsme s ní ale zažili v dalších letech, bylo třeba v kontextu s tímto filmem, smutné (jo, mám na mysli její Esodno a veškeré další trapárny, které takto šikovná slečinka fuckt neměla zapotřebí), Alena Mihulová naprosto excelentní, ostatně jako vždy. (06.12.2021)

Je to zvláštní reflektovat tohle bolestné drama jako film dětský, což tu řada komentátorů dělá. Z jakého důvodu? Že má dětského hrdinu? Že se odehrává během Vánoc? Že ho někteří z diváků poprvé zhlédli v dětství? Tyhle argumenty se mi zdají jako vršení absurdit. Bolestně nádherné komorní drama Karla Kachyni natočené podle scénáře jeho osvědčeného spolupracovníka Jana Procházky se přeci vzpírá všem těmto motivům interpretace. Mám pocit, že degradovat tenhle snímek na ,,dětský film" či dokonce na ,,nenáročný příběh" je tou největší nespravedlností, které se může dílu pana Kachyni dostat. Už jen ta témata - rozpady rodin, závislosti, alkoholismus... Já bych naopak řekl, že film Městem chodí Mikuláš je jedním z nejlepších polistopadových televizních filmů a rozhodně tedy filmem, který jako jeden z mála postihuje tu zvláštní smutně nostalgickou náladu období Vánoc, kterou všechny ostatní snímky, tvůrci i média obecně přehlížejí a záměrně ignorují. Takhle vypadá (možná skutečná) tvář vánočních svátků - anebo je to možná alternativa ... mnoha lidem je právě v tomhle období povinné veselice a dobrodiní nejvíce smutno... (05.06.2007)

Film, který nic nepředstírá. Doktor je opilec a kurevník, Sestra Mihulová je opět zamilovaná. Dětský pacient mluví sprostě a kouří. Ano, takto to mohlo být. Vrchní sestra je protivná jak hovno, takové většinou vrchní bývají kromě Nadi Tokely z Brna. Zprvu jsem se lekl, že to skončí tragédií. Končí to ale tak, jako vše v životě. Ani dobře ani špatně. Prostě to nějak pokračuje s vysokými ztrátami na všech stranách, (25.12.2022)

Lidsky hřejívý příběh, který je zasazen do zasazen do šedivého nemocničního prostředí na začátku 90. let. Takové filmy nedokáže točit kdekdo, na vykreslení jednotlivých charakterů musí být cit, a ten pan Kachyňa rozhodně měl. A uměl dobře pracovat i s dětmi, hlavní hrdina v podání Daniela Doudy (kdepak je mu konec?) byl velmi přesvědčívý, stejně tak i ostatní dětské charaktery. Zaujali mě svým výkonem také Josef Abrhám, kterého jsem v roli alkoholika potkal úplně poprvé, a Eliška Balzerová, která v roli upjaté vrchní sestry byla k nepoznání. 90% (29.03.2015)