Pod obratníkem Kozoroha

Jeden z nejslabších Hitchcocků, alespoň co se jeho amerického období týče. Pryč je pověstné budování napětí i filmařská virtuozita, místo nich tu na diváka čeká romantická inscenace nadprůměrné délky. Film nenabízí nic převratného ani po herecké stránce - Cotten jede na půl plynu, Bergmanová přehrává. 6/10 (11.11.2010)

Výborně rozehraná šachová partie, při niž hitchcockovské suspension rozhodně nechybí. Dialogů by sice mohlo být trochu méně, ale i tak jsou dobré a účelné; komorní prostředí trochu "páchne" divadlem, ale i to dá snést. Další komentář by mohl být jen nadbytečný (pokud není již tento) - šachy (kozorožská obrana) se obtížně popisují. Ostatně celé období 1945-9 považuji za první výrazný Mistrův vrchol . (21.07.2014)

Kostýmní drama ze sídla první britské kolonie Austrálie, Sydney 1831... Ten herecký čtyřlístek - Ingrid Bergmanová jako nešťastná manželka pod vlivem alkoholu, Joseph Cotten v roli prostého koňáka, Michael Wilding coby džentlmen s dobrými způsoby, Margaret Leightonová v roli hospodyně - se mi líbil, všichni čtyři ve svých rolích uvěřitelní.. V příběhu manželského páru, který klopýtá a souží se, není nic tak, jak se na první pohled zdá... Mýma očima celkem slušný průměr, takže dnes večer za tři.. (22.07.2023)

Tentokrát trochu utahanější děj, odehrávající se v daleké Austrálii. Bývalý vězeň Sam má problémy se svou ženou Henriettou, která příliš holduje alkoholu. Do děje vstoupí Charles, synovec místního guvernéra, který se také snaží Henriettě pomáhat. V domě má však Hernrietta jen samé nepřátele mezi služebnictvem a hospodyní. Ta proti ní dokonce používá i domorodá kouzla podobná voodoo. (04.09.2020)

Rezisersky je film na urovni a poznat, ze Hitchcock sa pohral s reziou. Hodne sa keca a Augustuszial casto len do prazdna. Kulisy a kostymy na urovni, ale take Gone with the Wind je daleko lepsie, to len na porovnanie. Vela priestoru dostali Augustuszial medziludske vztahy a v strde filmu casto to sklzava az do samoucelneho tlachania o emociach a ludskych vztahoch. Fakt nepocuvatelne- nehovorim, emocie maju silu a aj medziludske vztahy funguju, ale treba ich riesit len s mierou. Ingrid Bergman /Spellbound, Casablanca 1942/ bola vyborna a prehravala len asi v 1. scene, Joseph Cotten /Obcan kane, 3rd Man/ na urovni a tiez prehraval len minimalne, vsimol som si aj Michael Wildinga /Stage Fright / a Margaret leighton /Posel 1970, Valcik Toreadoru 1962/. 70 % (08.03.2016)