Atomic Blonde

Přestylizované a překombinované. V některých jednotlivostech vyloženě skvělé (akce, soundtrack), jako celek ale sotva průměrné (dějové zvraty jsou s blížícím se koncem čím dál tím křečovitější a nepochopitelnější). Chad Stahelski se v druhém Johnu Wickovi projevil jako výrazně soustředěnější a důmyslnější režisér. S citem pro konzistentní atmosféru, nápady i mimo rámec akčních scén a nadprůměrnou schopností gradovat děj. Leitch oproti tomu budí dojem, že ho zajímají jen přestřelky, bitky, honičky a audiovizuální sexy pozlátko. Nicméně pro zaryté fanoušky Charlize Theron (můj případ) je Atomic Blonde přesto povinnost vidět. Ta ženská je prostě bohyně! ;-) 60 % (17.10.2017)

„It's a double pleasure to deceive the deceiver..“ Wick-princip zůstal zachován. Elitní stroj na výrobu ruských vdov podstupuje živočišné souboje tělo na tělo a mezi tím je omáčka, která má za úkol posunout děj a hlavně nevybočit z nastolené stylovosti. Rozdíl je v tom, že na C.Theron se kouká mnohem lépe než na vypelichanou Babu Jagu (a teď nemyslím jen navazování kontaktů s francouzskou tajnou službou), pomáhá i machiavelista McAvoy v de facto kopii Sviňáka (nechybí ani maskot Eddie Marsan) a soundtrack dokonale podkresluje místo (99 Luftballons), dobu (Fight the Power) i náladu (Behind the Wheel, Under Pressure). Nejchladnější město, studená válka, ledová Spréva a Stoličnaja s ledem přinášejí v kombinaci se žhavou akcí tu správnou brakovou teplotu a právě působivě nasnímaný tanec na schodišti nakonec vyřešil mou nerozhodnost mezi třemi a čtyřmi bodnutími vývrtkou do krční tepny. Nechtěl bych mít ten týden úklid na patře.. (20.02.2018)

V podstatě zcela souhlasím s tím, co napsal drahý uživatel Ruprechtos. Leitch umí vymyslet a nasnímat kreativní akční sekvence a podat obstojnou retro výpravu, ale rozhodně nezvládá rozvíjet špionážní děj v tom smyslu, aby diváka jakkoli překvapil nebo podnítil jeho zvědavost. Nebýt very hot Charlize, by by to hodně velký průser, kde by se ta fyzicky vyčerpávající akční scéna bez střihu vyjímala jako jediný opravdu světlý, byť do nastoleného stylu zcela nezapadající prvek - takhle se vyjímá alespoň ještě vypiplaná lesbická scéna. Od režiséra druhého Deadpoola je to zatraceně málo. (07.01.2018)

Karlík Theron se urputně snažil vyprodukovat si na stará kolena nějaký ten fetiškultík a dokonce při tom neváhal snad poprvé exponovat skoro všechno kromě bobra. Samozřejmě z milosrdných úhlů, taková nahá čtyřicetiletá lesba s chlapeckou prdelí a hrudníčkem, z něhož by pindíci na Člověče určitě příliš nesklouzávali, je schopna vyděsit i nejednoho heteráka. Stylizoval se tedy do notně přechlazené androgynní barakundy, jejímž autfitům chyběly k dokonalosti snad už jen jezdecký bitchík a obří latexové dildo s kovovými ostny. Na to, že předlohou byl nějaký zkurvený homix, nebo jak někteří rádi říkáte „grafická novela“, abyste nevypadali jako úplně vypatlaní dyslektici, je to překvapivě obyčejný špionážní napínač s kulisově vymazlenou NDR, klišovitě plnou trojitých, čtveřitých a pětitých agentů, v němž kamera celou dobu lačně narcisticky okusuje superzabijáckého Reztrokarlíka jak při lízání škaredých cigošek, tak při mlácení stokilových soudruhů z KGB. To mlácení je ovšem naprosto perfektní až famózní, a nebál bych se zde opět použít ani vysoce odborný filmově teoretický termit – totálně popiči! Laikové prominou a někde si to vygůglí. Je nesporným fucktem, že nikdo nikdy neuměl a neumí natočit akční scény tak dynamicky, brutálně a vizuálně dokonale jako Džonvíkovci Stahelský s Lečem, kteří se navíc rozhodně neštítí ani pořádného stříkání kečupem. Být jich tam víc třeba na úkor toho trapně sterilního měkojadrného lesbení, bandy zbytečně nudných retrokudrlinek a jako vždy odporně slizkého Skřeta Mekevoje, jemuž by místo ukrutných borečků daleko lépe sedly role ochrnutých šikanovaných chcípáků nebo vůbec žádné, byl by to plnotučný pětipruhový Addidas. (06.08.2017)

Drží to pohromadě jen silou vůle, ale díky Charlize to funguje. Ta ženská má charakter, ať už verbálně smečuje McAvoyovi nebo olizuje Sofii "Mumii" Boutellu. Akce promakaná i když méně dravá než ve Wickovi a se zdánlivě bezstřihovou scénou roku. Komiksová stylizace sluší i špionážnímu žánru. Škoda, že to rejža lépe neslepil. Do Berlína se těším. (04.08.2017)