Dogani

Podepisuji se pod komentář Flippera, ten dle mého vystihl implicitní poselství tohoto příšerného filmu (to co se na obrazovce děje, nemohu nazvat ničím jiným než svinstvem první ligy - proto, zvolené adjektivum) naprosto přesně. Ještě se hodí jedna otázka, vzhledem k tomu, že je film natočen dle skutečné události - Co jsme to za lidi, když TOHLE dovolíme? 90% (28.01.2013)

Film by se dal rozhodně pouštět začínajícím pedofilům, aby je odradil už v zárodku jejich plánované činnosti. Nějak jsem si nemohl pomoci, ale ředitel toho ústavu pro sluchově indisponované a zároveň vyhlášený strýček pedo mi společně s jeho jednovaječným dvojčátkem připomínali hrbáče z Damašku z jedné roztomilé pohádky Fimfára. Podání příběhu se mi docela zamlouvalo. Zbytečně se neplýtvá patosem. Vše je podáno tak, jak se možná kdysi událo, bez zbytečného přikrášlování. Vše je podpořenou vhodnou hudbou v pozadí a já nemám po technické stránce moc co vytknout. Napišme takový jihokorejský standart. Bohužel filmu postupně dochází dech. Soudní proces je zbytečně dlouhý a nepřichází s ničím vyjímečným, ba ani atraktivním. Film vidím, respektive jsem viděl, na lepší 3*. (27.11.2012)

Toto bol prvý film, s podobným námetom, pri ktorom som neplakala...Otázka je prečo? Počas celého filmu som bola tak neuveriteľne nahnevaná a vytočená a pocit bezmocnosti vo mne stúpal ako keď idete vo výťahu. Príbeh posilnený faktom, že je podľa skutočnej udalosti bol natoľko zaujímavý, že som dokázala prehliadnuť fakt, že nepozerám filmy, v ktorých sa ubližuje deťom. Nemala som čas sa na tým zamýšľať. Myslím, že herci mladiství a aj dospelí v tomto filme odviedli také herecké umenie aké som dlho nevidela. Dvojičky, úžasný pán učiteľ či všetky tri deti. Je to skoro 10 hodín, čo som videla ten film, no neviem prestať na to myslieť. Úžasné, smutné, znepokojujúce. 100% (pravdaže pri filme som neplakala ale o pol hodinu neskôr som sa pustila do fňukania, no čo, ja sa asi v tomto ohľade nezmením) (10.11.2012)

Skutečně zdrcující film, kdy mně po skončení projekce nebylo úplně nejlíp. A tady šlo navíc o děti, ale aby toho nebylo málo, tak o hluchoněmé děti. Zmítala se mnou celá škála emocí od znechucení, bezmoci, smutku, lítosti, zlosti a tak bych mohla pokračovat dál a stejně to nic nezmění na tom, že se takové věcí budou dít dál. A to nemluvím o tom, co ten příběh vypovídá o justičním systému, který se tady předvedl v celé své kráse, protože je nad slunce jasné, že lepší to rozhodně nebude a korupce a konexe budou přibývat, co si budeme namlouvat. Dětští představitelé to zahráli opravdu velmi uvěřitelně a přesvědčivě. Silenced je jeden z velmi silných a drsných filmů, které jsem v poslední době viděla a který se mnou silně zamával. (23.01.2013)

V máloktorom filme divák nájde toľko násilia, bezmocnosti a beznádeje ako v Dogani. Výsledným pocitom je depresia, pretože počas života príliš často sledujeme príbehy končiace happy endom, a ten sa v tomto prípade, ale ani v živote, nekoná. Južná Kórea je na opačnom konci zemegule a mohlo by to zvádzať k tomu, že ide o nejaký regionálny problém, ktorý umožňujú kultúrne a politické odlišnosti. Ale nie. Aj na našom malom svojstojnom Slovensku máme podobný prípad resocializačného zariadenia Čistý deň. Odlišnosť spočíva prakticky iba v tom, že tam išlo o hluchonemé deti, a u nás o chovankyne, ktoré prešli drogovou závislosťou. Ale inak, ako cez kopirák. Vrátane liknavosti pri vyšetrovaní a nulového odhodlania k potrestaniu vinníkov. Filmy tohto druhu sú užitočné, aj keď dobrú náladu po záverečných titulkoch nemôže očakávať nikto. (12.04.2019)