Válečná generace

Co napsat na obranu národa, který ztratil své obranné mechanismy a nechal se zaslepit, zmanipulovat do té míry, že rozpoutal největší válečné zvěrstvo v lidských dějinách? A co je vlastně měřítkem pravdy? I německý agresor měl svoje mrtvé, raněné, zničené osudy, ztracenou generaci, i tak vypadala válka z německého pohledu. Je jistě mnoho pohledů jiných a pravd trpčích než optika současné německé veřejnoprávní televize, to ale nic neubírá na tom, že stojí za to seznámit se též s pravdou, kterou nenapsali vítězové, nýbrž viníci (příčí se mi říci oběti)...vlastně klobouk dolů před takovouhle sebereflexí...zvláště v komparaci se sebereflexí českou a všemi těmi ostalgií páchnoucími Vyprávěj... Po formální stránce standardní moderní televizní produkt, který má jednu výraznější slabinu, totiž že trpí (zvláště v závěrečném dílu) přehnanou překombinovaností, scénárista Stefan Kolditz si zřejmě předsevzal, že musí navýšit míru náhody na úroveň severské detektivky, tolik nepravděpodobných ,,náhodných" setkání a prolínání osudových drah hlavních (pěti) hrdinů by nevyprodukoval snad ani Jo Nesbø... (15.07.2014)

Na TV film to nie je zle natočené, aj keď s Band of Brothers sa to porovnávať nedá, no miestami mi ten dej pripomínal telenovelu a celé mi to prišlo hrozne umelé. Áno, určite sa aj medzi Nemcami našli správni ľudia, no z tohto filmu to vyznieva takmer tak, že veď aj všetci ostatní (Ukrajinci, Rusi, Poliaci) boli rovnaké svine, ktoré nenávideli Židov a vlastne Nemci neboli tí najhorší, len medzi sebou mali niekoľko asshols. Síce aj hlavné postavy občas robili nesprávne veci, ale to len tak, aby nevyzerali ako svätí. No nevytvoril som si k nim počas celých 270 minút žiadny vzťah, takže sa nedostavili ani žiadne emócie v momentoch, kedy by sa mali. Navyše celé to vzájomné stretávanie hlavných postáv počas celého priebehu bolo veľmi zvláštne, vrátane toho posledného, keď prídu behom minúty všetci preživší do ich obľúbeného baru. Točené na efekt a veľa nám to o Nemcoch, ktorí bojovali za svoju vlasť nepovie, takže miesto názvu Unsere Mütter, Unsere Väter, by sa skôr hodilo Fünf Freunde, lebo to je to, o čom to je. (08.11.2015)

I když pominu to místy příliš okaté prolínání osudů ústřední pětice protagonistů a pár nedotažených dějových nitek v pozadí (kolaborující zpěvačka, dezertující důstojník, polští partizáni), pořád mi z toho vychází jedno z nejuhrančivějších válečných dramat posledních let. Na televizní minisérii dobrý. (25.01.2017)

Němci mě nesmírně překvapili.Zrovna od nich bych skvělý válečný film asi nečekal.Trojdílná sága Válečná generace má opravdu něco do sebe.Trochu se to podobá americkému Bratrstvu neohrožených.Líbilo se mi,že film neobsahoval jenom bitvy a boje,ale i jiné scény popisující tehdejší život.Pětice hlavních herců mi přišla hodně sympatická.Dále oceňuji i výbornou doprovodnou hudbu.Moc německých válečných filmů není,a tak jsem ocenil přírůstek.Je zajímavé vidět pohled války z německé strany.Jeden z nejlepších filmů o 2.světové válce.Hodnocení:95% (09.11.2015)

Vpodstatě super minisérie - hezky zahraná, se slušnou produkcí a pár silnými scénami - kterou pro mě ale smutně táhne dolů scenáristická chtěnost. Je to tady totiž samá telenovelová náhoda typu "odvezou ho do lazaretu, kde náhodou slouží ona" nebo "náhodou šli oba na stejné místo, a tam se potkali". Jednou, dvakrát bych to pochopil - jasně, v pohodě, zápletka potřebuje popostrčit - ale tady je to FURT. Napřed nad tím mávnete rukou, pak ty náhody začnou být trochu otravné, a ke konci už dostávají vyloženě absurdní rozměr. Drobný spoiler alert, vrcholem všeho je, když se jedna z náhodných vedlejších postav bez vojenské minulosti, zázemí nebo vazeb na armádu vrátí na konci jako vysoký velitel rudé armády. Wut? (19.10.2016)