Studniarova dcéra

Obraz každodenního života Pagnolovy rodné Provence, má své neopakovatelné kouzlo, jako milá pohlednice z dávných časů. Tu a tam zazní drobný sentiment kýčovitosti, (i to může mít svůj půvab), jak dívka svodům první lásky podlehla, a ona pak na svět dítě přivedla. Za sebe mohu uvést jen tolik, že iluze zfilmovaných příběhů od Marcela Pagnola mě vždycky potěší svým vybroušeným poetickým realismem. Pane Pagnole, díky, vždy mě umíte nadchnout. (19.05.2012)

Pagnolovu poetickou Provence mám moc ráda. Studnařova dcera je podobného ražení jako Jean od Floretty a Manon od pramene režiséra Claude Berryho. Krajina plná slunce, hrdí, někdy i pyšní lidé, příběhy jejich životů. Protkané láskou, vášní, nenávistí i zradou. Ale hlavně voňavou poezií, jakou uměl jenom tamější rodák Marcel Pagnol. (25.06.2012)

Převelice cudná záležitost, která s veškerou možnou pečlivostí dbá na svůj vzhled a dobré vychování, třebaže pojednává o určitém mravním poklesku s trvalými následky. Ani v těch nejméně radostných chvilkách neodkládá odvahu, zdrženlivost ani růžové brýle - v pevné víře, že právě to divák očekává - a ocení. V závěru její neutuchající snažení snad i překračuje únosnou mez - ani ne tak po stránce obsahové jako po stránce formální, nicméně 3* si dokáže udržet. (26.02.2019)

skvělá hudba,skvělé herecké výkony hlavně Auteuila který se ve své roli musel postarat o šest dcer a snažil se je vychovávat ve vší počestnosti a hlavně jim věřil.Což byl mnohdy nadlidský úkolJeho filosofie obyčejného venkovského človíčka byla až dojemná.Jeho dialog se svojí sestrou který vede mezi plenami visícími na šňůrách vlajícími ve větru na téma: proč má vnuk moje příjmení - vás fakt dostaneJinak podoba Duvauchelleua s Delonem byla až zarážející.Skvělá kamera, nádherná příroda...zkrátka oddechový film pro ženy.Rozhodně budu shánět dvd.... :-) (24.03.2015)

Z filmu som mal častokrát zvláštne pocity, niekedy siahajúce až do trápnosti (mladí majú spolu dieťa a až do konca filmu si vykajú), ale to všetko asi vyplýva z predlohy a doby 100 rokov dozadu. Mohlo sa to v scenári opraviť, ale neopravilo. Horšie to bolo so správaním postáv, ktoré sa raz milujú, o sekundu nenávidia, dieťa je najskôr strašná hanba a tragédia, o chvíľu sa o neho zase pobijú. Na druhej strane je film krásny, presvetlený slnkom, plný krásnych ľudí (a protivných), hraje príjemná hudba, tak sa na to všetko dalo pozerať, počúvať, a zostal mi aspoň ten priemerný pocit. –––– Viem, že mám veľa dcér, a ak si ostatné myslia, že konala správne, môžem na dom rovno zavesiť červený lampáš. (24.06.2024)