Milionová bankovka

Při hodnocení je třeba držet "fazónu," poplatnosti době vzniku. Pravda, některé příběhy jsou zvýhodněny svojí politickou neutrálností, proto mohly být uvedeny do distribuce a opakovány v tv. To v plné míře platí o "bankovce." Mají tudíž nespravedlivou výhodu. Peck byl nesporně fešák a dámám své doby určitě učaroval. (26.09.2013)

Nenáročná a lehká, trochu naivní, ale zábavná komedie, která přechází až v satiru. Henry Adams (dobrý Gregory Peck), Američan ocitnuvší se náhodně a bez prostředků ve staré dobré Anglii, se stává obětí sázky dvou trochu zlomyslných bohatých bratří. Síla peněz? Už jen zdání bohatství dodává na vážnosti ve všech směrech. Dalo by se říci, že peníze přináší další peníze, ale i váženost až nadšení. Zdání chudoby pak nevěrohodnost, zoufalství, a davové choutky k lynčování při domněnce podvedení. Naivita se zde zobrazuje v podobě, že i dívka z bohatých vrstev Portia Lansdowne (Jane Griffiths), nedává svou lásku za peníze. Ale její zvraty spíše ukazují na určitou nedospělost rozmazlence z dobré rodiny. Další zajímavé postavy: zlomyslní bratři sázkaři Oliver (Ronald Squire) a Roderick Montpelierovi (Wilfrid Hyde-White), uražený a škodolibý vévoda Frognal (A.E. Matthews), nemluvící Rock (Reginald Beckwith), a nadšený spekulant Lloyd Hastings (Hartley Power). Nenáročné, ale rozhodně pobaví. (03.08.2011)

Tuhle klasiku jsem miloval už jako dítě. Neodolatelný G. Peck je v Anglii bez peněz a klasická anglická náruživost v sázení mu dopomůže prožít měsíc v přepychu a získat půvabnou nevěstu. Mark Twain byl osobitým humoristou s humorem ne nepodobný svému anglickému protějšku Ch. Dickensi. R. Neame natočil skvělou komedii plnou osobitě britských zápletek, vše okořeněno romantikou - jak že se jmenovala představitelka té dívčí role - tady jsem ji nenašel... Menší roli si tu zahrál W.Hyde-White, známý především z My Fair Lady. (18.11.2016)

Celkový počet hodnocení i nepočetnost komentářů a jejich poměrná bezradnost naznačují, že starobyle natočený takřka šedesát let starý film vyvolává nevyslovené rozpaky celého fóra. Že Gregory Peck patří k absolutním hereckým světovým špičkám, se zdá být nesporné. Že režisér Ronald Neame tu dosáhl zenitu svých schopností a scénáristka Jill Craigiová dokázala Twainův satirický nadhled žensky citlivě rozvést, v jistém smyslu dokonce vychutnat a navíc vystupňovat v působivých výstupech vstřícně pojaté staropatriarchální dvorné mužnosti předminulého století, je rovněž zřejmé. Ano, naše doba, současnost, v níž žijeme, má své kořeny a poměrně přesné časové ohraničení v ropných šocích sedmdesátých let a nástupu tzv. postmoderny. Ale ještě minimálně první polovina padesátých let alespoň navenek žila v nostalgii 19. století a v nostalgizující idylizaci doby, která sice uměla být sociálně krutá, nepoznala však takřka půlstoletí (měřeno pamětí a rozměry průběžně pociťovaného lidského života dneška zhruba 70-80 let) válku; to všechno vystresované Evropě i Americe let 1914-1951 připadalo jako ztracený svět, jako kulisa dobra, ráje, který je nenávratně ztracen. Teprve v takto celostně pojaté paletě ekvipáží, krásných šatů a starosvětského humoru doceníme nejen Peckův výkon, ale i neméně dobrý výkon jinak neznámé Ann Gudrunové v roli Peckova ženského protějšku. Americký hřebec, sedlaný suchou britskou ostrovtipnou noblesou, se proto ani divákovi, ani autorům nevzpírá ani dnes. A proč by konec konců také měl? (07.02.2011)

Když máte peníze, otvírají vám dveře, nemusíte nic platit hned, klanějí se před vámi až k zemi. Ale jakmile na povrch vypluje jen minimální podezření, že jste švorc, vše se obrací a všichni chějí zaplatit, berou vám dodané zboží a málem krachuje burza. Je to stejné i po více než padesáti letech a tato komedie má stále co říci. (14.05.2010)