Tron: Dedičstvo

Patrím k verným stúpencom vizuálnej dokonalosti, ale TRON LEGACY nie je len vizuálnou dokonalosťou, ten film je priam fantasmagorická šialenosť. Výtvarne krásne pojatý skvost dotvorený nápaditými technickými vychytávkami (ponuré tmavé prostredie, svetelné efekty...) a zaujímavým príbehom, ktorý rozhodne popri podmanivom vizuáli neplní úlohu len vedľajšieho doplnku. Tron Legacy je monumentálnou oslavou vizuálnych efektov, ktoré sú v tejto snímke vkusne a precízne aranžované. Jednotlivci, čo to pozerajú na počítači, si ten kokteil krásnych trikov a perfektnej hudby rozhodne neužijú a hviezdu môžu rovno strhnúť. Milujem ten pocit, keď ma tvorcovia prenesú do úplne iného sveta, vzdialeného od toho nášho na milión kilometrov, Jeff Bridges je skvelý a Akadémia urobila ďalší obrovský prešľap, keď bola táto snímka v rámci vizuálnych efektov úplne odignorovaná. (04.07.2011)

Jestliže první Tron ve své době dokonale odrážel úroveň počítačů a úvahy o osmdesátkovém kyberprostoru, nový Tron hledá svůj smysl jen těžko, o to víc, že se snaží být jakýmsi pokračováním. Nemá ani jedno a svou existenci zdařile obhajuje pouze skrze 3D formát. Výklady, objevující v něm cosi hlubšího, mi připadají víc násilné a chtěné, než je skutečnost. Z tohohle kult nezaprší. (24.01.2011)

Poslední film v roce 2010, na který jsem se chystal do kina a očekával jsem od něj naprostou dardu. Dobře, přiznám se, očekával jsem to především od samotné muziky, kterou složili Daft Punk, ale také mě zajímalo, jak se s tím vypořádali tvůrci. Když už jsme tak s přítelkyní seděli v kině, uvědomil jsem si, že nás je v sále jenom pět. To mě hrozně zamrzelo, protože jsem věřil tomu, že tenhle film opravdu bude stát za to. A on také opravdu stojí. Hrozně mě mrzí, že o něm plno lidí mluví jako o fantasmagorii. Nehledě na to, že Avatar byl daleko větší fantasmagorie, než je tohle. Tenhle film totiž příchází s naprosto novým, ojedinělým námětem do sci-fi světa a vyžívá se v něm naprosto neuvěřitelně. Tron: Legacy je tak podle mě druhý film, který si naprosto oprávněně zaslouží 3D a u mě první film, u kterého jsem s technologií 3D byl opravdu spokojený. Dobré je na něm totiž opravdu všecko. Co se týče krásy, tak s ní bude vévodit Olivia Wilde, která je ve filmu nesmírně krásná a doufám, že jí ten imidž vydrží déle. Nejvíce mě ale tvůrci překvapili se samotným příběhem, který opravdu velice dobře zpracovali. Ze začátku perfektně vysvětlili první díl a postupně mě přiváděli do digitálního světa bez hranic, s naprosto ultimátními akčními scénami a brutálním hudebním podkladem od Daft Punk. Povedlo se jim to a já z kina odcházel nesmírně spokojenej. Škoda, že film doplácí na lidi, kteří od toho čekají kravinu, aniž by z filmu viděli nebo slyšeli jedinou vteřinu. Ono je totiž rozdíl kecat před shlédnutím filmu a po shlédnutí filmu. Já jsem mu s přítelkyní trošku k zisku dopomohl a jsem za to rád. Lepší film jsem v roce 2010 ani podpořit nemohl. (25.12.2010)

Unfuckingbelievably designérsky vycizelovaný kus srovnatelný v tomto ohledu i se Single Manem. Po těchhle dvou zkušenostech (TRON: Legacy a Single Man) bych zvedl ruku pro nařízení ukládající filmovým studiím při záměru točit film stojící především na vzhledu a jeho stylu svěřit režii někomu, kdo se v tom vyzná - ať už je to Tom Ford nebo Joseph Kosinski. Avatarovsky vytříbené 3D je pak už jen takovou třešinkou na dortu...no, to není úplně pravda, tou je Olivia Wilde, které obvykle nijak zvlášť nefandím, ale která mě tady zcela přesvědčila, abych se stal jejím obdivovatelem. Disney tedy možná není úplně mrtvý, i když si na radikála hraje jen tak pro formu v úvodu, aby mohl zapózovat, udělat opičku na Microsoft, a zase se šupem vrátit do hájemství popkulturně nekomplikovaného scénáře s předvídatelnými zvraty. K čemu sakra byl Cillian Murphy, který se na plátně objevil asi na třicet sekund, pronesl dvě ostré poznámky, ukázal jak je to hackování snadné (jako ostatně všichni v TRONovi), a bez jakékoliv dějové účasti zase zmizel? TRON: Legacy rozhodně není dokonalý film. K tomu mu po obsahové stránce nemálo schází. Neuráží vás ale mírou svých nedostatků a naopak svoje klady vytěžuje na sto procent a dává to divákovi zatraceně sežrat...a jemu (mně;)) se to líbí. Pro to, co se soundtrackem provedl Daft Punk (s 85členným orchestrem, jak tvrdí Wikipedie), kterému se stala jedna z nejujetějších oscarových křivd v dějinách, naprosto nemám slov. Tak nějak zhruba řečeno stvořil jeden z těch hudebních doprovodů k filmu, který dokonale obstojí i sám o sobě, a který se vždycky zvrhne z "no, dám si jen jednu skladbu" na "hm, sakra, to už to zase poslouchám tři čtvrtě hodiny?", přičemž ten čas můžete jen prokládat téměř orgastickými momentkami a vzpomínkami na Vangelise a další velikány nejenom elektronické a/nebo filmové hudby. Dokonale čistá a komplexní práce perfektně spojená s obrazem (ale jak jsem řekl, ten nepotřebujete), v němž je černá skutečně černá a bílá skutečně bílá. A v němž je bílý Michael Sheen neuvěřitelně uvěřitelným démonem, který se vytrhl ze stránek Shakespeara, aby posedl vaši USB mechaniku - nebo dnes asi spíš mobilní zařízení s bezdrátovým připojením, což už ale nezní tak dobře;) Jaká je to potom škoda, když musíte dát "jenom" 80% a uchechtnout se nad digitálním mladým Bridgesem/CLUem. PS: Prvního TRONa jsem viděl kdysi dávno, a jsem přesvědčen, že je to legendární záležitost...doufám, že další díl naloží se svým dědictvím se ctí a rozvine ságu ještě dál. (10.04.2011)

Vyblýskaná 3D hračička, ktorá strhne skvostným vizuálnym prevedením. Trošku mi trvalo, kým som sa po zložení okuliarov zorientoval v rozmeroch tohto sveta, pretože tento dvojhodinový videoklip a dokonalá promenáda spojenia najmodernejšej filmovej techniky s dokonale symbióznou hudbou, ma vcucla do svojho sveta intenzívnejšie ako svet na Pandore. Škoda, že príbehová stránka aj napriek svojmu vylepšenému faceliftu oproti originálu nedokázala uspokojiť aj moje potreby obsahovej stránky. Tie som síce po vstupe do Siete odsunul až na druhú koľaj, ale po vytriezvení z omamného účinku technických dokonalostí som z pohľadu komplexného uspokojenia predsa len ostal hladný aj po tomto parametri. Herecké umenie je viac ponechané na zručnosti programátorov, než na samostatných hercoch. Ostatné aspekty a jednotlivé kúsky skladačky však zacvakli do seba vždy v ten správny moment s presnosťou na mikrosekundy a všetko šlapalo na plné obrátky v neskutočnom tempe, až som neveril, že tak veľká príbehová bublina ma dokáže zaujať a zabaviť natoľko, že by som chcel aby ešte neskončila. 85%. (17.01.2011)