Ant-Man

Scotte, jsi připraven se vykoupit? - Samozřejmě. S tím, že jsem se někam vloupal a něco čórnul, je konec! Co po mně chcete? - Aby ses někam vloupal a něco čórnul! Je tady SKVĚLÝ ZMENŠUJÍCÍ SE MUŽ, verze z 21. století. Mám rád zfilmované komiksovky a Ant-Mana jsem si náramně užil i proto, že potenciál sympatického superhrdiny, je využit téměř na maximum (stejně jako ve výše zmiňovaném snímku od Jacka Arnolda, z roku 1957) a tak není nouze o nečekané kousky, které diriguje sám velký Michael Douglas. Výborná zábava, Marvel boduje. (10.11.2018)

Byl jsem naštvanej, když se ukázalo, že v obleku, co umožňuje zmenšování a ovládání mravenců bude místo mého oblíbeného Pyma Jen Scott Lang, zklamalo mě, že to nakonec netočil Edgar Wright. Jenže, ono je to stejně skvělé i bez nich! Marvelovka, která na to jde trochu jinak a servíruje především humor (celkově je ho víc, než třeba ve Strážcích galaxie) a to v nezměrné kadenci od všech postav ve všech částech filmu, aneb finále s Mašinkou tomášem, nebo jistým mravencem. Jasně, akce mohla bejt možná trochu nápaditější a některé dialogy vymazlenější, ale s takhle blbym úsměvem jsem z kina už dlouho nešel, nehledě na to, když vám někdo z řady pod váma poděkuje, že jste smáli taky a nebyla v tom sama. Navíc je to klasicky dobře nacastovaný a KONEČNĚ to má pořádnou dějovou potitulkovku. A jo, pět hvězdiček to sice není nejsilnějších, ale na to kašle přerostlej mravenec. (20.07.2015)

Kromě věrohodnosti kmeta Douglase, kterému jsem baštil historku o říši kvant jak Kryton tu o křemíkovém nebi a hravosti eskapády s mašinkou Tomášem, kdy vagóny sice létaly vzduchem jak při Muži z oceli, ale pojišťovnu to nechávalo chladnou, nemá Mravenčí muž nějaký aspekt, který by mu pomohl zbořit marvelovské mantinely kolem zavedených stereotypů. Chápu jednakost premis komiksových příběhů, ale to se přece nemusí týkat formy jejich zpracování.. Mám podvratné přání, aby Ant-Man will return jako veš v Thorově bujné kštici. To by bylo v asgardských kadeřnictvích haló.. P.S.: Při úvodní scéně s omlazeným Douglasem mě tak napadlo, že kdyby pomocí počítačových triků trochu natáhli, vyhladili a zpevnili Sharon, mohl by se zase vytáhnout sekáček na led.. (04.04.2016)

Jé, kdepak se Peyton Reed těch skoro deset let schovával? Komiksový fanoušek nejsem, ale tenhle film mě zaujal námětem a v kině jsem ho prošvihl. Všeho, co od blokbástru očekávám, se mi dostalo, jen mohli občas tvůrci diváka do děje uvést líp (nevděčná dcera, mrtvá manželka). Jinak ovšem nářez. 90%. (30.11.2015)

Jediný způsob, jak tenhle prokletý, odkládaný, přepisovaný a rušený projekt uvést do provozu, bylo vsadit všechno na jednu kartu – vykašlat se na vážného hrdinu s vážnými problémy a mravenčího chlápka zkrátka prodat přes humor (taky kdo by těm vážným mravenčím dilematům věřil?). A daří se. Začíná to úslovím „když potřebujete hláškaře, zavolejte Michaele Peñu“ a pokračuje v podobném duchu... no vlastně každou druhou minutu. Ant-Man se snaží, seč může, abyste mu věřili sympaťáka, co má pod čepicí, je hodným tátou a nemá žádné charakterové vady, protože to na něj osud prostě vždycky nějak ušije a on je v tom nevinně. Paul Rudd možná poprvé před kamerou nevypadá jen jako kámoš od vedle a na popředí klasického stokrát viděného scénáře "from zero to hero" servíruje poměrně chytrou sympatickou postavu, se kterou si ty necelé dvě hodiny dokážete opravdu užít. Kašle se tu na vysvětlování a origin, věci se prostě dějí, fyzikové ať se jdou zahrabat, zábava je na prvním místě. Ant-Man jako žánrově téměř čistá heist movie má tah na branku a není do sebe ani trochu zahleděná (mrk mrk, Avengers 2). Ano, je z toho cítit, že na to nebylo extrémně moc peněz, že herci se rekrutovali spíše ze seriálů a že napojení na existujicí marvelovský vesmír mohlo být kvalitnější, ale v Marvelu na Ant-Mana očividně zase tolik nevsázejí a jenom si museli splnit povinnou představovačku méně známého Avengera. O to příjemnější je výsledek; z tak trochu odepisovaného outsidera vznikl hrdý film, který to na plátno dotáhl s takovou dávkou důstojnosti, že bych tomu po těch úvodních tahanicích s režií a scénářem ani za mák nevěřil. A z čeho mám největší radost - Wright je tu pořád cítit na každém rohu, což je přesně to, co tahle látka potřebovala. Příjemné překvapení. (16.07.2015)