Mraky nad L.A.

Nechápu proč tu tento film všichni tolik kritizují. Ano, není to velkorozpočtové akční áčko, ale to jsem od toho také neočekával. Již od začátku je jasné, že zde neuvidíme podívanou jako kdyby to točil Bay, na druhou stranu se ale dočkáme filmu postavaného na dialozích (samozřejmě někdy lepších, někdy horších) s poměrně hodně dobře vypracovanou depresivní atmosférou a naprosto zdrcujícím závěrem. Na příběh je také potřeba pohlížet s tím, že se jedná o smyšlenou katastrofu, nikoli skutečnou událost. Moje hodnocení je tak 3,5 hvězdy, ale když se mám rozhodnout mezi 3 a 4 a vidím tu to hodnocení, dávám ty 4! (22.11.2008)

I mne zaujal námět. A strašně fandím filmům s omezeným rozpočtem, které však nedostatek peněz vyvažují skvělým nápadem a chytrým scénářem. Tady bohužel zůstalo jen u nápadu. Ačkoliv cosi způsobilo výbuchy v celém L.A. což následně vyneslo oblaka kouře a hlavně toxický spad v podobě popílku, divák je zcela ušetřen katastrofických scén. A ani mi to nevadilo. Vzdálenou katastrofu (hrdina je v domě od epicentra pár kilometrů) sledujeme jen ze zahrady domu jako vzdálené kouře nad špičkami mrakodrapů na obzoru. Do dění nás však přenáší neustálé zpravodajství z rádia. V této chvíli jsem si říkal - super. Hlavní hdina sice není sympaťákem na první pohled, ale o to více reprezentuje běžný lid. A nahradit katastrofu pár dýmovnicemi mi také přišlo celkem inteligentní. Jenže pak jakoby tvůrci nevěděli co v zaizolovaném domě s nataženými igelity přes okna a dveře dělat. Nudu sice mírně oživil návrat kontaminované manželky a hlavně noční návštěva speciální jednotky, ale to bylo vše. U závěrečného desetiminutového rozhovoru manželů, kdy jeden seděl kontaminován venku na verandě a druhý za igelitovaným oknem realtivne bezpečného domu jsem nudou šílel a mít po ruce toxický popel asi bych jej rychle vdechl... Závěr mírně potěšil, což mne donutilo zvednout hodnocení o jednu hvězdičku. Takže jedna za nápad, jedna za závěr. Kdo má rád katastrofické a apokalyptické filmy, tohle může nechat ležet. Sice se to dá s mírnou újmou vidět celé, ale nesmíte u toho moc přemýšlet.. Ale ono by vám to nudou při tom občasné klimbnutí stejně moc nešlo. Dvě 3M role lepící pásky. * * (12.04.2014)

Brilantné prevedenie toho, ako sa dá unudiť divák pozeraním na jedného (až dvoch) ľudí, uzavretých v jednom malom dome. Minimálne 95% filmu sa ťahalo, nekonečne pomaly a niekam ďaleko. Mal som chuť to zastaviť, aj keď som v kútiku duše čakal, malinký zvrat v deji. Ten sa mi naskytol 5 minút pred koncom. Veľmi nedoporučujem pozerať tento film, aj keď jeho poster naozaj divácke oko zláka. (Jedna hviezdička za poster, a druhá za tú červeno-bielu plachtu na konci) (03.06.2009)

Parádní minimalistická záležitost. Chris Gorak dostal dva milióny dolarů na katastrofický snímek, a naštěstí mu došlo že pokud mu rozpočet nestačí na scény hroutících se mrakodrapů, rabujících davů, a kataklyzmatických explozí, tak se jeho film bude muset obejít bez nich. Poradil si nápaditě, celý teroristický útok natočil z pohledu hlavního hrdiny, který informace čerpá z rádia, z několika telefonátů s přáteli a hlavně ze svých vystrašených představ. Jeho žena totiž zůstala venku v tom pekle, a on vězí s náhodným kolemjdoucím ve svépomocí utěsněném domově, aby unikl před jedovatým popílkem z všudypřítomných požárů. I když se jeho manželka vrátí, nemíní kvůli ní porušit karanténu, jež ho v tom všem udrží při životě. Za námět tleskám, za zpracování taky. Úvodních dvacet minut během útoků a těsně po nich je perfektně natočená, dynamická a napínavá akce. Postupně tempo opadne a nastoupí jiné emoce, strach z neznáma, paranoia, bezmoc, vztek. S touto částí si režisér poradil trochu hůře - dialogy by mohly být propracovanější, ale pokud má být film realistický, tak postavy nemůžou recitovat Shakespeara. V závěru se děj trochu zadřel, zdál se bez konce, a i když chápu že by měl ukazovat nesnesitelně dlouhé čekání na pomoc, tak pochybuji že hlavním záměrem bylo diváka znudit. Pointa byla ovšem skvělá a mrazivá. Right at Your Door vůbec není tak špatný jak by se mohlo podle hodnocení zdát. Ti kteří čekající klasický katastrofický velkofilm s neohroženým hrdinou který nesčetněkrát přežije vlastní smrt aby zachránil skupinku vyvolených, ho sice nejspíš pošlou do pekel, ale ti kteří doufají v psychologickou sondu do člověka snažícího se vyrovnat se situací o níž má minimum zpráv z doslechu, ale která přesto přímo ohrožuje jeho život budou spokojeni. (25.12.2011)

Nečakajte žiadnu akciu na štýl Smrtiacej epidémie s Freemanom, Spaceym a Russo, ale skôr psychologickú hračku, ktorá kladie oveľa viac dôraz na odpoveď "ako sa budú ľudia správať", než na to "čo sa vlastne stalo." Nie je to vyložene zlý film, ale k lepšiemu hodnoteniu mu chýba práve tá akcia. Hoci, musím priznať, že prvých 15 minút malo všetko to, čo má takýto film mať. Posledných desať minút však bolo trochu nečakanou fackou do tváre divákov. (19.12.2011)