Réžia:
Adéla KomrzýScenár:
Adéla KomrzýKamera:
Prokop SoučekHudba:
Marek MrkvičkaObsahy(1)
Lekári Ondrej a Katarína sa pri svojej práci často dotýkajú nedotknuteľného. Priekopníci nemocničnej paliatívnej terapie otvárajú v dokumente Adély Komrzý témy, ktoré z našich životov v podstate zmizli. V prostredí robotickej medicíny a zbožšťovaných bielych plášťov orientujúcich sa na chorobu ako takú, sa do pozornosti vracia človek. V intímnych rozhovoroch lekári so svojimi pacientmi hľadajú odpovede na otázku, na ktorú sa v nemocniaciach, kde život končí pre väčšinu ľudí, bohužiaľ zabúda: „Ako žiť dobrý život aj s chorobou?“ Film zaznamenáva tri roky na Oddelení paliatívnej starostlivosti v pražskej nemocnici. Tím odborníkov pomáha pacientom nájsť riešenia a urobiť rozhodnutie, ktoré pre nich v dobe nekonečných možností umelého predlžovania života môže byťsprávne. Pretože život neznamená iba to, že srdce bije a pľúca dýchajú… (Film Expanded)
(viac)Videá (1)
Recenzie (33)
V současné době se o paliativní péči moc nedozvíte, pokud se tam najednou neoctnete jako návštěva nebo student medicíny. Jak dobrý musí být doktor psycholog, empatik a jaká témata je dobré řešit na sklonku nám známého života a druhého břehu? Říkám druhého břehu, protože jsem věřící ve smyslu Erwina Schrödingera v paradoxu kvantové fyziky, která na nás jako biologickou entitu má ještě pěkných pár překvapení. ()
To, že je mi zatěžko tento dokument slovně ohodnotit, už samo o sobě něco znamená. Zaměření na detaily tváří obou lékařů mohlo by se zdát přílišné, ale myslím, že díky tomu mi jejich podoba utkvěla lépe než tváře umírajících, protože ty nemohou zračit víc než bolest a bezmoc z vědomí blížící se smrti. Jak dokument hezky ukazuje, jde totiž o slova, která potřebují slyšet, a přání, která potřebují definovat. Mohli jsme si také klást etické otázky a nalézat odpovědi. A díky zdánlivě zbytečným statickým záběrům na neživé věci dojít zklidnění duše, tak vzácné v dnešní době. ()
Paliativní péče je něco, o čem většina lidí nechce ani slyšet. Tady je to krásně demytizované a ukázané, o co doopravdy jde: o spojení medicíny, psychologie, empatie a komunikace nejen s pacienty a jejich nejbližšími, ale i s jejich lékaři. Všichni pacienti zemřou, ale důležité je, co se děje předtím. Oba ústřední protagonisté jsou navíc velmi sympatičtí, takže doporučuji k vidění všem. ()
Přesné a autentické prezentování hlavního tématu, jehož vážnost svým odrazem v medicínské realitě v mnohých scénách zamrazí. K veškerým členům paliativních týmů chovám obrovský respekt. Každý jednotlivec individuálně zastupuje škálu klíčových dovedností, nýbrž jako celek tento obor disponuje precizní a komplexní profesionalitou. Klobouk dolů! ()
Jednotka intenzivního života (dále "JIŽ") je dokumentem věrně a velmi lidsky obeznamující diváka s termínem "paliativní péče", která bývá mnohdy lidmi negativně vnímána. Právě tyto negativní mýty se daří režisérce Adéle Komrzý svým nenásilným a milým způsobem bořit. JIŽ seznamuje diváka s těmi nejniternějšími tužbami a představami osob, bojujících s nevyléčitelnou chorobou, v pokročilém stádiu nemoci. Právě ono zvládnutí nemoci a pomoc co nejlepším způsobem strávit zbylý čas života, je hlavním posláním členů paliativních týmů. Pro ty je zároveň největší výzvou naučit se správně se zainteresovanými empaticky komunikovat, a typická věta, která Vás bude snímkem provázet je "Co dobrého pro Vás teď mohu udělat?". Prvotřídně zpracovaný dokument o problematice paliativní péče, o tom jak moc důležité je vážit si času, jakožto veličiny ohraničující náš život. A to vše podáno v tom nejryzejším a nejpozitivnějším duchu, kdy ve Vás snímek vzbudí radost ze života, ne naopak. 100 %, výjimečný zážitek, za který moc děkuji. Pro mě nejlepší dokument roku 2021.❤️👌 (4.9.2021) ()
Galéria (11)
Fotka © Česká televize, FAMU
Reklama