Rok ďábla
Year of the Devil
Réžia:
Petr ZelenkaScenár:
Petr ZelenkaKamera:
Miro GáborHrajú:
Jaromír Nohavica, František Černý, Jan Prent, Václav Glazar, Jan Tříska, Jan P. Muchow, Jan Hřebejk, Saša Gedeon, David Černý, Karel Plíhal, Jaz Coleman (viac)Obsahy(1)
Když vydržíte mlčet, uslyšíte melodie lidí kolem sebe. Jarek Nohavica, Karel Plíhal a skupina Čechomor v novém filmu režiséra Petra Zelenky a jeho přátel... Děj filmu se odehrává v letech 1992 - 2000, střídají se v něm hrané scény, které jsou rekonstrukcemi skutečných událostí let minulých nebo součástí fiktivního děje, s unikátními záběry archivu Jarka Nohavici a ostatních postav filmu... Rok ďábla je příběhem člověka, který se postupně vymanil z vlivu alkoholu, nahrávacích společností a médií, ale zoufale osaměl. Jak sám říká: Být Nohavicou v roce 2000, to je hodně o samotě. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (396)
DVD s Rokem ďábla som si pustil neplánovane a okrem hmlistého dojmu, že tento film niečo vyhral na Českém lvu som ani nevedel, že je to nejaká komediálna fikcia o jednom období života a tvorby Jarka Nohavicu. Je to celkom zaujímavý film, ktorému k úspechu dopomohla príťažlivá hudba a zábery z koncertov. Medzitým sa to miestami trochu vlieklo, aj keď sa to dalo bezproblémovo prežiť. Najväčší dojem na mňa urobila nejasná hranica medzi dokumentom a fikciou, ktorú som párkrát neúspešne hľadal. ()
Tak tahle nádhera asi nebude pro všechny, nicméně se jedná o opravdu mistrovskou mystifikaci vedenou skvělou režijní rukou Petra Zelenky. Spousta hlášek, které sice nejsou úplně "na talíři", ale o to jsou cennější. Nevím, jak přijmou film lidé kteří Nohavicu ani Čechomor neznají (já se přiznám že jsem neznal Čechomor, ale Nohavicu zase téměř dokonale), ale já mám za sebou silný zážitek. Pro pořádné a hluboké zamyšlení nad životem ale nepotřebujete znát nikoho ! Přiznám se, že jsem měl ve stejný den ještě jednu projekci (DVD EX - zajímavá, ale kratší verze je lepší) a nejspíš nebyla poslední :) ()
Každý máme svého anděla, který nám dává sílu snášet slasti, strasti i kopance, jaké nám život uštědří. Objevují se mezi námi, vypadají jako my a my jejich pravou totožnost nepoznáme. Dokud se nestane zázrak. Zázraky se dějí. Dějí se i v bouři. Nemusí to být opravdová bouře v pravém slova smyslu, ale i bouře slov a činů, které nás nepříznivě ovlivňují. Kdo dokáže přestat pít, nemusí věřit v Boha, stačí mít na blízku svého anděla. Z každého člověka vychází melodie. Když budete mlčet, uslyšíte hudbu kolem sebe. Vyprávění o lidských duších a o andělech v nás. Smutný i veselý, ale přesto celým filmem procházející tajemný opar. Naděje a světýlko v tunelu. A v tom je pravá podstata folku. Nejen folku, ale i lidského života. ()
Možná bych Rok ďábla nazval spíš dokumentem než filmem, ale když se nad tím zamyslím, tak je to spíš dost zvláštní film. A právě tyhle zvláštní filmy se Petru Zelenkovi dost daří. Krásně ladící spojení Jarka Nohavice a Čechomoru, k tomu až mystický Karel Plíhal a démonický Jazz Coleman, pro fanoušky povinnost a pro ostení přinemenším zajímavý film. ()
Naprosto geniální film. Začíná jako obyčejná zpověď vyléčeného alkoholika, pokračuje coby hudební skorodokument a končí...prostě neuvěřitelně. Hybatelem celé mystifikace není ani Jarek Nohavica ani Čechomor, ale Karel Plíhal, který se ve své roli vyloženě rochní. V paměti mi utkvěl taky J. Coleman, který je bohém v pravém slova smyslu. Petr Zelenka se tímto svým filmem rozhodně vyznamenal (v pozitivním slova smyslu) a dokázal, že je jedním z nejlepších filmařů mladé generace. ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (16)
- Na otázku, jestli během natáčení prožil něco nepříjemného, Jaromír Nohavica odpověděl: "Hned první den! Hned od začátku to byla těžká pruda, po několika minutách jsem si říkal, kam jsem to vlezl, sem nepatřím, to bude strašné. No a bylo, co si budeme povídat... Ale konkrétně - bylo tam pár chvil, které mi byly fyzicky nepříjemné. Ještě před samotným natáčením mi dělali maskovací zkoušky, jestli má tvář unese úpravy do časů, kdy jsem byl, řekl bych, odvážnější ve svém vztahu k alkoholu a kdy to na tom obličeji bylo vidět. Začali mi přilepovat vousy, natahovat vlasy, dělali mi pod očima kruhy, nadouvali mi tvář vatou, takové ty věci, které se běžně stávaly, když se večer vypilo půl litru rumu a druhý den to samo naskočilo. A potom jsem tu polovinu tváře zahlédl v zrcadle a mně se v té chvíli vrátily deprese těch devadesátých let. Dokonce to bylo tak hrůzné, že mě napadl verš 'Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí' a řekl jsem si 'Ty vole, to je dobrý verš, to až tě tady domaskují, tak tak napíšeš písničku.' A hned mi došlo, že už jsem ji napsal, tak to bylo sugestivní. To jsou chvíle, kdy si člověk sahá do nebe, ale naštěstí říkám, když je kolem štáb, 'O nic nejde'." (NIRO)
- Film podpořil Státní fond kinematografie. (SONY_)
- I když je tento film čistě fiktivní, Jaromír Nohavica do něj vkládá hodně ze svého života a spousta věcí je podobná událostem v jeho životě. (galba)
Reklama