One, Two, Three
One, Two, Three
Režie:
Billy WilderKamera:
Daniel L. FappHudba:
André PrevinHrají:
James Cagney, Horst Buchholz, Pamela Tiffin, Arlene Francis, Howard St. John, Ralf Wolter, Hubert von Meyerinck, Liselotte Pulver, Red Buttons (více)Obsahy(2)
Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou.
(Česká televize)
Videa (2)
Recenze (210)
Ako i slepý vie, že sa mi nejaká komédia fakt páči? Do priestoru sú vrhnuté hektolitre nasálnych a orálnych zozelenených hlienov, ktoré sa veľmi často zachytávajú na sklenenej obrazovke, a teda sú sprevádzané im typickým čľapotom. Obligátny mokrý krúžok na slipoch začína kopírovať ich strih a vzduchom sa šíri nezameniteľný čpavkový odér. Permanentným hihňaním sa rozvibrovalo celé moje sexi rôsolovité telo a počuť len plieskanie môjho pekáču buchiet, ktorý mnohí neprajníci nazývajú špeky. Navyše tento môj projekciou vyvolaný orgazmus bol doprevádzaný častým či dokonca permanentným zavzdušňovaním, keďže vydarených fórov tu bol plný kapitalizmus. ()
Tak ja neviem, ale kazdym filmom Billyho Wildera zacinam mat tohto Pana rezisera stale radsej, pretoze toto je uz siesty film, ktory som od neho videl a opät som bol nadseny. Humorom sa tu vobec nesetri, to neustale gestapacke Shlemmerove spravanie, komunisticky neurotik Horst Buchholz alebo kapitalisticky riaditel pobocky Coca Coly sa postarali o zabavu, na ktoru dlho nezabudnem, preto musim pochvalit kvalitny scenar Billyho Wildera, ktory si to vtedy urcite vychutnaval a sam sa na tom zabaval. Studena vojna bola v tom obdobi nebezpecna a o to viac sa mi to pacilo, ze to reziser dokazal podat takymto humornym sposobom... 21.01.2010 ______ James Cagney - (C.R. MacNamara) +++ Arlene Francis - (Phyllis MacNamara) +++ Horst Buchholz - (Otto Ludwig Piffl) +++ Pamela Tiffin - (Scarlett Hazeltine) +++ Howard St. John - (Wendell P. Hazeltine) +++ Hanns Lothar - (Schlemmer) +++ Karl Lieffen - (Fritz) +++ Til Kiwe - (Reportér) +++ Produkcia: Billy Wilder +++ Hudba: André Previn +++ ()
Zdařilá, byť trochu zastaralá energická komedie. Výřečný a v původním smyslu slova akční James Cagney v roli šéfa pobočky Coca-Coly v Západním Berlíně. Režie Billy Wilder, autor proslulých komedií Někdo to rád horké a Nebožtíci přejí lásce. Vtipný konflikt mezi výkonným (a hlášky chrlícím) kapitalistickým ředitelem, jeho vojensky vycvičenými německými podřízenými, komunistickými ruskými obchodníky, sexuchtivou dceruškou jeho šéfa a jejím novomanželem - přesvědčeným východoberlínským komunistou (Horst Buchholz), který se musí během pár hodin přeměnit na aristokratického kapitalistu. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=26_xhQBU3gA ()
I přes dabing studia Bär a Libora Terše v hlavní a zcela dominující roli výborná komedie. Překvapivě politicky kousavá a vzhledem k době vzniku nesmírně aktuální. Pokud byste si někdy chtěli dělat legraci ze zapálených komunistů (například svých prarodičů), pusťte jim tenhle film. Sice nic nepochopí, ale vy se alespoň od srdce zasmějete. ()
Doteraz som nevidel film, v ktorom by sa dialogy striedali s tak velkou kadenciou ako v tomto filme. A väcsina z nich je aj neskutocne vtipna. Takmer zanikne, ze zapletka nie je bohvieako zaujimava a napriek tomu, ze som sa fantasticky bavil, tak mi bolo prakticky jedno ako sa to skonci. Mozno by filmu naozaj nezaskodilo, keby sa na chvilu spomalil a trochu viac sa venoval postavam, aby si dokazali ziskat moje srdce. To sa im nepodarilo a preto nemozem dat 5*. Ale cisto po komedialnej stranke je to spicka. P.S: Pepsi rulez. 8/10. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (8)
- S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)
- James Cagney (C.R. MacNamara) tento film údajně nikdy neviděl. (Locksley)
- Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)
Reklama