RoboCop

Robocop sice není zrovna nadčasový film, ale rozhodně ještě nepatří úplně do starého železa. Jeho silnou stránkou je, že stojí na solidním příběhu, který nikdy neztrapní ani po letech. Probuzené vzpomínky na rodinu, včetně upnutí se na pomstu, dodávají příběhu mírně dramatickou hloubku. Samotný Robocop je dobře vymyšlený a jeho design také nemá chybu. Navíc je film natočen svižně. Prokládání reportážemi, sestrojení Robocopa jeho očima jsou nápady, všudypřítomný debilní sitcom dodávají filmu nápady a šťávu. Škoda, že akční scény jsou totálně tuctové a jeden bod navíc strhnu i za zrůdné účesy a kostýmy televizní hlasatelky a jiných. Ta móda je tak strašná, že dokáže překazit i zážitek z jinak slušného filmu. Robocopovi reboot rozhodně prospěje. (26.04.2010)

Robocopa jsem viděl sice asi 10×, ale naposledy to bylo tak před 20 lety. A mam pocit, že to dokonce bylo ještě s takovym tim jednohlasnym rychlodabingem. Ani nevim, jak je to možný, ale od tý doby jsem ho neviděl, přestože jinak se na tyhle v dětství oblíbený filmy typu Komando, Rambo, Terminátor, Predátor a další obvykle rád podívám i po letech, když to běží někde v televizi. Robocop mi nějak záhadně unikal. Už to neni taková pecka, jako když mi bylo 10-12 let, ale pořád celkem slušná zábava. Největší problém filmu asi vidim v tom, že hlavní postavy nejsou moc sympatický (Nancy Allen je vyloženě na ránu) a některý triky a speciální efekty jsou takový "edwoodovský". Slabý 4 hvězdy. Zaokrouhleno nahoru asi spíš z nostalgie... (27.04.2014)

„Děkuji za spolupráci. Dobrou noc.“ Verhoeven se zde prostě nezapře. Hned při selhání bojového stroje má divák možnost setkat se režisérovými libůstkami; smyslem pro neotřelý humor, krví a lidskými vnitřnostmi, které rezonují během filmu ještě mnohokrát. Pak sice divák musí přistoupit na to, že z té „fašírky“ se ještě podařil vykřesat život (dost naivní), ale pokud to udělá, čeká ho nejen klaďas, kterému prostě nejde nefandit, ale i zábavná akční podívaná. Nutno dodat, že sci-fi, ostatně jde o robota s organickým jádrem, ve kterém se probudí vzpomínky. To, co tuhle podívanou oživuje, ale místy i táhne ke dnu, je technická stránka spolu s triky. Na jedné straně jde o velmi kvalitní práci, ovšem v případě scén s EDem 209 jsem se musel nechtěně smát nad tou nedokonalostí (nejen zub času zapracoval). Trošku škoda, zvlášť když se vydařily i masky. V celkovém hodnocení to ale musím promítnout a zastavit se na solidních 4*. „Tolik jsem se bála. Děkuju vám! Děkuju vám!“ - „Madam, utrpěla jste emocionální otřes. Uvědomím krizové centrum.“ (22.09.2017)

Trikově úsměvné, osmdesátkově jednoduché, vyzněním jednostranné, výrazně satirické a verhoevenovsky přestřelené. A přes to všechno svým způsobem neodolatelné. Idea téměř neporazitelného policisty, kterému bude divák oddaně fandit, je totiž překvapivě vydařeným nápadem, kterému nejvíc pomáhá perfektní sveřepý výraz Petera Wellera a geniálně prostý heroický hudební motiv. A právě ona nadsazená společenská satira dává vší akci o něco vyšší rozměr. (31.08.2007)

Odstupom času dosť rutina, ktorá je zaujímavá hlavne svojim duchom doby. S výnimkou synťákovej hudby sú tam skoro všetky 80s trademarky s osobitným dôrazom na externality reaganovskej Ameriky a to rozmach mestskej zločinnosti, televízie a korporácii. Napriek tomu to nepovažujem za žiadnu satiru, lebo tie akože satirické vsuvky sú úplne primitívne a naivné. 80s akčný štandard. (04.06.2015)