Dveře v podlaze

Scénář: Tod Williams .. Hloubavě komorní drama. Mladý a nezkušený student Eddie přijíždí na léto do domu rodiny spisovatele dětských povídek, pracovat jako jeho asistent. Spisovatel Ted Cole, ve stínu rodinné tragédie, žije odděleně od své manželky a sám si užívá bohémsky požitkářský život. Mladík postupně rozkrývá rodinné trauma a nasbírá mnohem víc zkušeností, než by si sám kdy představil Příběh je vyprávěn velmi pozvolna, působivě a poutavě, natočený velice klidnou formou. Takovou, v níž vše stojí a padá na hereckých výkonech. Dveře v podlaze jsou příkladem filmu, kde herci výsledek více než jen drží. Jeff Bridges celému obsazení jednoznačně dominuje, ale ani mladší herci jako Elle Fanning a Jon Foster nezůstávají jen v jeho pozadí a stínu. (06.04.2006)

Nebudem tento film porovnávať s románovou predlohou, lebo som ju nečítal. Ale tento film vo mne vzbudil záujem prečítať si aj knihu. A to sa mnohým filmom nepodarí. Ani známejšej Irvingovke Cider House Rules sa to nepodarilo... Jeff Bridges podáva jeden z najzrelejších výkonov svojej karéry rovnako ako Kim "konečne herečka" Basingerová... (01.03.2006)

Až po padesátce se Kim Basinger dočkala své životní role, zde se konečně mohla doopravdy ukázat. Všichni posměváčci, kteří tvrdí, že Kim neumím hrát, ať se podívají na tenhle malý velký film. Mě teda doslova vytřela zrak, o jejím herectví a prvotřídním soustředění už nemám pochyb. Bohužel, i to, být krásná je někdy nežádoucí, a to u Kim a jejích filmů hraje velkou roli, její talent byl vždy až na druhém místě. Ale jak se zdá, Tod Williams tohle naštěstí věděl a Kim roli díkybohu vzala. Její výkon, stejně tak jako Jeffa Bridgese byl bravurní. Líbila se mi i kamera (celý film je jakoby v mlžném oparu, ale i přesto je barevně pestrý). Hudba perfektně vystihuje příběhy a dramata odehrávající se na plátně, ta už lepší být nemohla. Scénář je vynikající a věrně se drží Irvingovi předlohy. Film ovšem zdaleka nevystihuje celou knižní předlohu - a to je dobře (ono by to ani dost dobře nešlo, protože děj se odehrává v širokém časovém rozmezí). Samotnému Irvingovi se tento nápad velmi zalíbil a sám byl přítomen natáčení. Film zachycuje pouze první část knižní předlohy a diváka nabádá k tomu, aby si přečetl jak to bylo dál... Jinak naprosto souhlasím s komentářem trona, po přečtení knihy se mi její filmová adaptace zalíbila ještě víc a je jednou z nejlepších jakou jsem viděl. Ještě se musím vrátit k postavě Marion. Až po přečtení knížky mi došlo, jak bravurně tuto postavu vystihla Kim Basinger a troufám si říct, že by ji nikdo nezáhrál tak jako právě ona. A jestli kdy měla dostat nějakou cenu, tak to bylo právě za Marion. Kde se stala chyba nechápu...Kéž by se přání trona splnilo, to čekání by určitě stálo za to. (02.09.2007)

Jeff Bridges v Ježíšově hábitu, pravidelně rozmístěné háčky po stěnách, dva nalepené papírky na sklo kryjící fotografii, žádný hudební podkres během závěrečných titulků, dvířka v podlaze u squashového kurtu... The door in the floor. Jak hezky to zní. Detaily. Na jejich důležitost stále upozorňuje (anti)hrdina Ted Cole a je vidět, že si z jeho příkladu vzal poučení i scénárista či že spíš John Irving upravil i tentokrát hlavního hrdinu obrazu svému. Knihu jsem nečetla, film nacpaný metaforami mě však sebral daleko víc než Svět podle Garpa, ať už ve své vizuální či písmenkové podobě. Pokud je pravda, že film staví jen na první části knihy, a pokud je nějaká šance na to, že zbytek knihy má alespoň poloviční úroveň první části, moc bych si přála pokračování. I kdyby však nikdy žádné přijít nemělo - jakože nejspíš nepřijde - bude pro mě The Door in the Floor jeden z těch filmů, jejichž odkaz mi bude v hlavě doznívat ještě nějakou dobu. Velmi podmanivých 111 minut. (12.03.2010)

Pro mě mírné zklamání, čekal jsem něco velice nadprůměrného jako Pravidla moštárny nebo Hotel New Hampshire, ale je to tak na 65%. Příběh není nic zvláštního. Film mě nedokázal pořádně zaujmout, a ve druhé polovině to vzalo podivný komický nádech. Ovšem scéna s odhalenou Mimi Rogers je rozhodně nadprůměrná. (02.01.2006)