Režie:
Anthony MannScénář:
Guy TrosperKamera:
John AltonHudba:
Daniele AmfitheatrofHrají:
Robert Taylor, Louis Calhern, Paula Raymond, Marshall Thompson, James Mitchell, Edgar Buchanan, Rhys Williams, Spring Byington, James Millican, Fritz Leiber (více)Obsahy(1)
Seržant major Lance Poole (Robert Taylor), indián který získal medaili cti za bitvu u Gettysburgu, se vrací z války domů k rodině a plný ideálů plánuje návrat ke klidnému rančerskému životu chovatele dobytka. Rozlehlé pastviny jeho rodiny jsou ale trnem v oku místním chovatelům ovcí, kteří je potřebují získat pro svá stáda. Pod záštitou zákonů a vedením advokáta Coolana (Louis Calhern) jsou tak proti poklidné indiánské komunitě rozněcovány šarvátky, jejichž cílem je vyvolat takový konflikt, díky kterému indiáni definitivně ztratí nárok na svoji půdu. (KarKulA)
(více)Recenze (15)
Tradiční téma intrik vedoucích k útlaku indiánů a de facto též pošlapání zásluh válečného hrdiny, který v době války, coby indián, získal medaili cti, ale posléze mu nebude dopřáno vlastnit svoji půdu. Tento western dobře funguje po celou dobu a i díky svému závěru, který není z nejšťastnějších, dokáže zanechat v divákovi stopu. ()
Ranný proindiánský western, který nabízí třeba krásné pohlednice úchvatného údolí obklopeného lesy a vysokými horami, třebaže je nasnímán černobíle a v neširokoúhlém formátu. Dále pak samozřejmě střet dvou ras a postupné budování napětí se střetem, který je nejspíš neodvratný. Indián a právnička (která mu neodmítne pomoc) co chvilka balancují na milostné rovině a i tento fakt snímku hodně přidává. ()
Spolu s barevným Broken Arrow ze stejného roku je toto jeden z prvních (ne-li vůbec první) filmů, které jsou zaměřeny proindiánsky a nepředstavují nám naše rudé bratry jako krvelačné bestie, kterým jde jenom o to zabíjet bělochy. Snímek se týká boje Indiána Lance Poola, hrdiny Občanské války, za právo vlastnit svoji půdu, které mu US government nechce dopřát, protože jako Indián není občanem Spojenýchh státu. Snímek je velmi povedený bez nějakého výraznějšího slabého místa. Taylor byl od Indiána téměř k nerozeznání a zahrál ho skvěle. S těmi vlasy zčesanými dozadu mi trochu připomínal Belu Lugosiho :-)) ()
První "pro" indiánský film, který v Holywoodu spatřil světlo světa. Bohužel MGM udělalo tomuto filmu, který měl být původně uveden již v roce 1949, medvědí službu, protože z obav jak by byl přijat publikem bylo jeho "vypuštění" do kin pozdrženo a studio si odvahy dodalo až v r. 1950 po úspěchu filmu Broken Arrow od konkurenčních Foxů - výsledkem tohoto nešťastného rozhodnutí samozřejmě bylo, že film zapadl ve stínu dříve uvedeného "revolučního" snímku. Jinak to byl pro mě samozřejmě krapet šok když jsem zjistila, že Robert Taylor hraje indiána Lance Poole - ano zní to vážně divně, a hlavně ze začátku jsem si říkala jak to budou tvůrci managovat dále, protože příběh začíná ve chvíli kdy se Lance vrací domů z armády a jeho zevnějšek a chování jsou dokonale "bělošský". Nicméně návratem do indiánské komunity a následně totální ztrátou ideálů o "bělošské" civilizaci a myšlence nějaké občanské rovnosti za kterou bojoval v Občanské válce, se Lanceova postava začíná měnit k nepoznání a na konci filmu s delšími vlasy a čelenkou musím jednoznačně konstatovat - ano Taylor vypadal jako pravej indián a byl úplně k nepoznání (do karet mu teda určitě krapet hrála černobílá barva filmu, protože barevný čočky tehdy ještě nebyli a indiánů s modrejma očima po světě zas tak moc neběhá). Na svou dobu je to počin rozhodně zajímavý a i z dnešního pohledu se vůbec nejedná o špatný film - bohužel nevyhnutelný tragický konec je zřejmý už od začátku a nic překvapivého se nestane - chvílema jsou tam ale určitě moc pěkné momenty (ze kterých je bohužel někdy až tak ouzko) a dobré herecké výkony. ()
Zajímavý film, u něhož mě, jako svátečního diváka westernů, ani nepřekvapilo, že byl proindiánsky orientován. :-) Ale vážně, protože to byl velmi vážný film s velmi vážným poselstvím o lidské statečnosti a o spojení člověka s půdou, na níž se narodil. Zajímavá postava advokátky, která je po doktorce Quinnové druhá, samozřejmě na Východě vystudovaná, ženská na Západě, s níž jsem se setkala. Proměna dítěte v muže trochu jinak než jsme zvyklí ale beroucí za srdce (dojde k ní vlastně až zcela na konci, i když ji tušíme celý film) a modrooký (zřejmě nositel jedněch z nejhezčích očí filmového plátna) Robert Taylor jako major yankee armády a hrdina od Gettysburgu. Bylo by všechno fajn, kdyby nebyl Indián z kmene Šošonů – a to doslova. Jak pro poněkud "xenofobní" obyvatele městečka, tak pro slečnu advokátku a také pro mě, protože, na rozdíl od kolegů spolukomentátorů (třetí koment – po Karkulce a liquido26), se domnívám, že Taylor nemá předpoklady (zejména teda rysy – jsou to ušlechtilé aristokratické rysy Římana), aby z něj byl ten správný Indián. Ale to je jediná malá vada na kráse tohoto jinak dosti povedeného westernu. ()
Galerie (17)
Photo © MGM
Reklama