Ženská na vrcholu

Co je platné, když vytáhnete slavnostní prostírání a stříbrné příbory, když ta polívka, se kterou jste se celé dopoledne kuchtili, není k jídlu? Co je platné, že Tatry jsou krásné a je na co koukat, herce jste si taky vybrali mezi naší top, když neumíte napsat scénář a režírujete jako pejsek a kočička? Už od prvních titulků se mi nad vtípky chtělo zoufale plakat studem a příběh samotný nebyl nic jiného, než kaše nastavovaná zoufale jen podle toho, aby měl celý film potřebný počet minut. (03.05.2020)

Protože jsem včera večer neplánovaně snědl šest čokoládových tyčinek, řekl jsem si, že se v rámci trestu podívám na tenhle film. Podle anotace, hereckého obsazení a označení "romantický/komedie" sliboval dostatek utrpení za ten můj prohřešek. Ovšem už po pár minutách od začátku filmu jsem si v klidu došel pro dalších dvanáct tyčinek, protože jsem zjistil, že přestože jsem na obrazovku koukal maximálně čtvrt okem - jel jsem na rotopedu, četl Zemi Nikoho a sem tam zkouknul věci na mobilu - ani sežrání všech čokoládových věcí ve vesmíru by neospravedlnilo tak krutý trest. Anna Polívková může být ráda, že je v něčem absolutně na vrcholu - horší herečku neznám. Ta by fakt mohla učit na DAMU - vždycky by něco zahrála a pak řekla, tak teď jsem vám názorně předvedla, jak se to nedělá, udělejte to jakkoli jinak, horší to být nemůže! Při jejím výkonu mi naskakovala taková husí kůže, že jsem měl větrák puštěný jen proto, že ho na tom rotopedu používám taky jako zdroj protivětru, abych měl to šlapání těžší, vůbec jsem ho nemusel použít jako prostředek k ochlazení jako obvykle. (29.11.2020)

Je to k pláči když amatéři točí filmy. Proč to dělají, možná je to baví, možná proto že mohou, možná čistě pro nějaký ten finanční zisk (Lenka Kny si své veledílo produkovala ve své produkční společnosti). Co mi na tom vadilo nejvíce, bylo, že se to snažilo vykrádat Poledňákové velrybu. Naštěstí je scénář tak zpatlaný, děj žádný a tvůrčí, filmařské a vypravěčské schopnosti autorů díla tak nicotné, že k plagiátu dojít nemůže. Snad mělo pro herce význam si zajet do Tater, něco oddrmolit, nadýchat se čerstvého vzduchu a šup zpět do Prahy, protože je místy vidět že je jim účast v této taškařici nepříjemmná. Kdybych měl najít něco kladného, tak to je asi práce maskérů, kdy v jednom záběru vypadal z určitého úhlu na pár sekund polívka v sukni docela k světu. Produkce: BLUE TIME Praha (29.11.2020)

Opsaný příběh na šablonu typu - dáme dohromady sévérázného nabručeného drsňáka z hor a biomatku z Prahy. Téměř bez vtipu, děj v Praze totálně mimo, mlácení prázdné slámy. Na závěr samozřejmě odhalení nitra, prozření, mezitím si vnutily páry své vidění světa aby zjistily, jak je to fajn. Prostě klišé, očekávaný děj, nuda. (28.11.2020)

Díval jsem se, jen protože to babička hrozně chtěla vidět. Byla nakonec hodně zklamaná, a když zbývala půlhodina, tak usnula. Vůbec se nezasmála a já taky ne. Prostě tohle mě utvrzuje v tom, proč nemít rád český filmy. Nápad je nijaký, jasný postup, nuda, žádné vtipy a Martin Dejdar si hraje na borce, ale vůbec mu to nejde. Vůbec jsem nepochopil, proč Polívková skončila s tím, se kterým skončila. To mně připadalo praštěný a úroveň se rapidně ještě snížila. VYHODNOCENÍ: ŽENSKÁ NA DNĚ (09.08.2020)