The North Star
Režie:
Lewis MilestoneScénář:
Lillian HellmanKamera:
James Wong HoweHudba:
Aaron CoplandHrají:
Anne Baxter, Dana Andrews, Walter Huston, Walter Brennan, Ann Harding, Jane Withers, Farley Granger, Erich von Stroheim, Dean Jagger, Robert Lowery (více)Obsahy(1)
Americké drama bylo v roce 1944 nominováno na šest Oscarů a dodnes patří k tomu nejpůsobivějšímu z válečné filmové produkce. V poklidné ukrajinské vesnici Severní hvězda právě končí školní rok. Píše se rok 1941 a nikdo z místních obyvatel ještě netuší, jaké peklo je čeká. Německá invaze do SSSR začíná a vesničané prožívají první hrůzy války. Ve chvíli, kdy je Severní hvězda zabrána fašisty, většina mužů zamíří do hor, kde zformují partyzánskou jednotku. Mezitím nacistické zvěrstvo vrcholí, když německý doktor začne využívat krev místních dětí pro transfúze svých raněných vojáků. Partyzáni zesilují přepadové akce a naplno se pouští do boje, který se zdá být předem prohraný. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Americký propagandistický snímek, jehož účelem bylo získat veřejné mínění na stranu SSSR (až konzervativní politiky vytáčel a označovali ho za komunistický film). Režíroval ho v bývalém carském Rusku narozený režisér (původním jménem Lev Milštejn) - i když ne podle svého scénáře, proto mě překvapila faktografická hloupost, že vesnický předák plánuje stažení partizánů někde v oblasti Kyjeva někam do hor (nejmenoval se jeden z klasických sovětských za války natočených snímků Partizáni v stepích Ukrajiny?). Jiné chyby padají na vrub českému vydavateli - Řiťka - v originále správně znějící jména Děmjon a Griša přepisují jako Damian a Greša. Ovšem i další realie spíše vypovídají o amerických představách - vesnice, v níž se děj odehrává, je spíše americkým maloměstem s nemocnicí a střední školou, děj pak připomíná spíše western (i když chápu, že si autoři nedokázali představit realitu). Za první část (předválečnou) by se ani nemusel stydět Ivan Pyrjev se svými kolchoznickými muzikály. Tím se dostávám k hudbě, jejímž autorem je významný americký modernistický skladatel Aaron Copland. Jeho dokonalé pastiše jakobyfolkloru, revolučních a partizánských písní působí absolutně věrohodným dojmem. Další bod přidávám za rozmluvu mezi sovětským lékařem Krasinem a jeho německým kolegou, představovaného von Stroheimem, před tím, než ho Krasin zastřelí. Obvinění Němce, že je vzdělaným, nad hitlerismus povýšeným, ale stejně mu sloužícím považuji za myšlenku velmi platnou a o podstatě praktického nacismu vypovídající víc než hodně. ()
Beru v úvahu, že se film točil v roce 1943, kdy ještě nebylo zdaleka po válce, ale už bylo po Stalingradu. Američané něco nafilmovali a možná, že byli na toto dílko i hrdí (nominace na 6 Oscarů). Všechno bych zkousla, ale když začali ve filmu zpívat ruské častušky anglicky a ještě zdžezovaně, tak to jsem řvala smíchy. Chlapi chtěli tančit "kozačka", ale to už byla úplná sranda. A pak mi v tom filmu chyběla ta ruská přirozenost, obyčejnost a jak povídám ta "ruská duše". Nemůže Rusa hrát západní herec s perfektním střihem vlasů na hlavě a bezvadně oholen, když hraje partyzána, který žije v horách v nehygienických podmínkách, atd., atd. Nebudu to dále rozvádět, prostě západ v té době ruský život neznal a nepochopil možná dodnes. ()
Tento film se tezko hodnoti. Kritizovat jej je hodne slozite, film vznikl za valky, v USA a pojednava o prvnich dnech valky mezi SSSR a Nemeckem. Coz pusobi samo o sobe dost perverzne:-). Pak se clovek nemuze ubranit nedobreho dojmu, kdyz ukrajinska vesnice zpiva krasne anglicky atd. Je asi jasne, ze takove veseli na ukrajinskem venkove nepanovalo. Stejne tak je ale ukazana atmosfera i v sovetskych filmech ( myslim, ze to okopirovali ), na druhou stranu se povedly realie vesnice a musim pochvalit i vyber mnoha hercu, kteri opravdu maji slovanske rysy. Nalety a technicka stranka je vazne velice dobra, mozna by vsak bylo lepsi, divat se na dlouhe pasaze ve filmu bez zvuku. ()
Som prekvapený, ako sa amerikanskym podarilo navodiť skvelú atmosféru ruskej poetickej balady, popretkávanú nejakými tými hollywoodskými akčnými scénami. Ejzenštejn, Pudovkin či Dovženko sa možno ( ak sa k tomu vôbec dostali ) uškŕňali, ale nemohli neuznať určité kvality tohto filmu. Na tie oscarové nominácie som to veľmi nevidel, ale predsa len. ()
Tohle je hodně divný a přiznávám i nudný film. Pokud někoho namlsal obsah nebo dvd cover o Oskarech a válce bude v prních minutách filmu asi dost vyděšen. Jak zde již psali jiní, film je americký a pojednává o ukrajinské vesničce v předvečer vpádu spojence Ruska - Nacistického Německa na území SSSR. Ačkoliv jsou rebjata, , tavárišči mužici i bábušky oblečeni velmi věrně, mluví anglicky s americkým přízvukem a dokonce nezbytná hesla na kolchozu jsou psána anglicky :-). Sama vesnička však nevypadá jako ranch někde v Utahu, ale opravdu jako typická vesnička kdesi na východě. Vše navíc hojně lemují břízy a celkem tedy kladně hodnotím snahu tehdejších tvůrců snímek zasadit do co nejvěrnějších reálií. Ve filmu se hodně zpívá a tak divák chvilku neví zda náhodou nekouká na nějaký z muzikálů, kterých se v té době v Americe točilo celkem dost. Vše opět zpíváno anglicky. A upřímně - ten idylický život v ukrajinské vesničce mně začínal dost prudit. Všichni byli šťastní, veselí, všichni se zdravili a mávali na sebe.. do toho zpěvy a tance... ehh jak daleko to mělo do války, ale snad to byl záměr aby ten kontrast byl důraznější. Napadení SSSR je zprvu provedeno náletem štuk a musím uznat, že na svoji dobu (byť je to dnes už dost mimo) bylo provedeno výborně. Poměřuji to s ostatními triky ve filmech té doby. Zbytek válečných akcí moc nestojí za řeč, byť tam ještě dojde k náletu ruského bombardéru na tankovou kolonu a pár přestřelek. Hlavní téma se točí kolem lékařské etiky, kdy vesnice Severní hvězda je zabrána jako lazaret a vrchní německý lékař nařídí využívat krev zajatých ruských dětí pro zraněné vojáky. Jelikož muži odešli do lesů dělat odboj, nic mu nebrání v jeho zvrhlém počínání. Je zajímavé, že se toto mělo skutečně koncem války dít. Filmaři však předběhli dobu nejméně o dva roky. --- Už jsem sice viděl jeden podobný americký film o ruských partyzánech a to dokonce s Hugem Haasem : Days of Glory (1944), přesto i já moc nechápu důvod vzniku tohoto snímku. Tohle totiž není klasický film z té doby, který měl zlepšit morálku a podpořit válečné úsilí. Pochybuji, že takto Amíci podporovali napadený SSSR. Spíše bych řekl, že se prostředí napadeného Ruska dobře hodilo k dramatičnosti děje i oné ,,filozofické rovině'' při střetu dvou lékařů. Co je na něm na svoji dobu neobvyklé je asi zobrazování mrtvých dětí a to ať už po náletu štuk či po barbarské transfuzi německých doktorů. To se opravdu vymyká nejen své době, ale i pozdějším snímkům. Film bych doporučoval spíše skalním válečným fajnšmekrům a to ještě čistě ze studijního filmového hlediska, protože je to opravdu tak trochu raritka. Nelze se tu díky době vzniku kochat ani autentickou technikou, protože se děj odehrává v Rusku a tvůrci neměli k dispozici ani ruská, ani německá auta či obrněnou techniku. Znalec v nasazené technice snadno pozná americké stroje, mně osobně zaujal hlavně třínápravový jeep jako německé štábní vozidlo! :-). To samé platí i o zbraních vojáků. --- Dávám za dva vylité kanystry benzínu. * * () (méně) (více)
Galerie (10)
Zajímavosti (8)
- Po skončení 2. světové války se na všechny účastníky natáčející proruské snímky upřela pozornost kongresového Výboru pro neamerickou činnost. Na konci 40. a počátku 50. let používají politici Severní hvězdu a jí podobné filmy jako kladivo na Hollywood. (Zetwenka)
- V pozdější letech byl film přetvořen do podoby antikomunistického snímku Armored Attack v roce 1956 (kritizující vpád Ruska do Maďarska). (Zetwenka)
- Studio odstranilo či upravilo značnou část textu scenáristky Lillian Hellman, která pak od smlouvy se studiem odstoupila. To ji vyplatilo penalizační poplatek 30 000 amerických dolarů. I tak její jméno zůstalo v titulcích. (Zetwenka)
Reklama