Anthropoid

Sequensův Atentát zůstal nepřekonán, přesto Sean Ellis natočil film, který se nemusí za nic stydět (byť trpí většinou nemocí velkých evropských koprodukcí) a na který my Češi můžeme být právem hrdi - je totiž o tom nejlepším z nás, o naší statečnosti, o našich hrdinech... Filmu paradoxně v mých očích (a uších) ubližuje asi nejvíc to, že jsem Čech a mám tedy mnohem detailnější znalost popisované historické události, kontextu a v neposlední řadě jazyka (proto mi třeba předešlé Ellisovo Metro Manila přijde mnohem více autentičtější, věrnější a bližší filipínským reáliím, než Anthropoid českým, ale nedělám si iluze, že kdybych byl rodilý Filipínec a koukal na tenhle film, měl bych podobný pocit jako nyní) než jakýkoliv zahraniční divák, když ovšem přivřu své rodilé české oko (a zakryju ucho), mám před sebou kvalitně natočený a dobře fungující mezinárodní koprodukční snímek, jehož hlavní doménou je popularizace jednoho z mála velkých aktů, kterým jsme se my Češi (Čechoslováci) zapsali do historie...a dělá to více než dobře! Zajímavý scénář (historicky sice velmi nepřesný, nedržící se historických faktů, ale právě proto ryze filmový a funkční), interesantní herecké výkony (zvlášť Cillian Murphy tu hraje jako v Peaky Blinders), dobrý casting, autentická mizanscéna, kvalitní produkce a výprava... Takže osobně přeji snímku velké tržby a kasovní úspěch, značný mezinárodní ohlas a plno diváků, kteří se řeknou - ejhle, ti Češi...naprosto heroičtí! :-) PS: Vlastně si nevzpomínám, že by kdokoliv zvenku natočil o nás Češích takhle pozitivní film (snad vyjma Nesnesitelné lehkosti bytí), film, v němž bychom nebyli jen těmi ,,mongoly" odkudsi z Východního bloku, nebo popřípadě film, kde by Praha nebyla ,,divoký východ" a Češky nebyly jen hezké, ale levné a lehko k mání... (23.10.2016)

Na zadek nepadám, ale zejména díky pražským lokacím, houževnatosti, Cillianu Murphymu, cameu Jana Budaře a posledním třiceti minutám čtyři hvězdy rád dám. Asi to všichni známe. Parašutisté Kubiš a Gabčík dostali za úkol spáchat atentát na třetího nejvyššího důstojníka SS. Jak to s pražským řezníkem dopadne, také víme, co předcházelo, tedy setkávání s kontakty, čekání a plánování útoku, si nicméně rádi zopakujeme. A finální peklo v nacisty obklíčeném kostele zrovna tak. Dějové souvislosti jsou srozumitelné, Sean Ellis se očividně důkladně připravoval, ale na druhou stranu pro nás nepřichystal ani žádnou přidanou hodnotu. V první polovině jsou naši hrdinové jen pasivními figurkami, nebýt hereckých schopností obou pánů, asi by nás příliš nezajímali. Emočně to prostě nefunguje. A to samé se dá říct o vztazích s dívkami, které jsou hodně uspěchané a hodně nevěrohodné. No, a ta omílaná angličtina? Jasně, že ruší. Zejména v oné kritizované první půlce (než si tak nějak zvykneme) může za to, že zážitek je odtažitější, než měl být. (04.11.2016)

Má to své mouchy. Německá strana má trestuhodně málo prostoru ("hlavní záporák" je ve filmu doslova pár vteřin), romance je zbytečně chtěná a Aňa Geislerová, v českých filmech světově vypadající, tu z nějakého nesmyslného důvodu působí šíleně staře a neatraktivně. Také jazykově to mohlo být lépe ošetřené. Angličtina s českým přízvukem se dá zkousnout, považuji ale za chybu, že dialogy "v druhém plánu" (tedy v pozadí) nikdy nezazní v češtině. Na druhou stranu je třeba ocenit poměrně nejednoznačné vykreslení situace, kdy zmíněný atentát (minimálně v rámci daného momentu) rozhodně udělá víc škody než užitku. A ať už jsou výhrady jakékoli, strhující finále vše vynahrazuje. Frenetickou třicetiminutovku v kostele s dojmeným koncem, který si vystačí jen s hudbou, zvládl Ellis na hraně geniality. Za něco takového by se nemuseli stydět výrazně zkušenější machři (a nemyslím si, že by to nutně natočili lépe). 70% za to, že by to chtělo v některých oblastech širší záběr. (06.11.2016)

Anthropoid zabil Heydricha moc brzo. Předtím nestihl věnovat dostatek času plynulému ději a potom už neměl o čem vyprávět. Šílené přízvuky vyvolávají dojem cizích lidí na cizím místě, ne domácího odboje. Bohužel to nevyšlo, přitom jsem moc chtěl, aby vyšlo. Ale nic v tom filmu nedrží pohromadě, nic nedává smysl. Emoce se přepínají každou vteřinou, vztahy vznikají během jedné věty. A ten konec? Asi jsem neměl chtít, aby parašutisti umřeli co nejdřív... (02.07.2016)

Nedýchal som v závere. Jozef Gabčík a Ján Kubiš boli skutočný hrdinovia a som rád, že sa tento príbeh podaril preniesť na plátno vo veľkom štýle. Výborný herci, ale aj skvostné prostredie Prahy, či samotná sila príbehu, to všetko nahráva Ellisovy do kariet. Podaril sa hlavne záver, kde akcia nestráca tempo a hlavne napätie. 85% - 4* (21.11.2016)