Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Bratři Marxové fušují do politiky. Válka je jen otázkou času. Pátý film bratrů Marxových Kachní polévka (1933) patří k vrcholným dílům komediálního žánru. Sourozenecká čtveřice se tentokrát pustila do rozkladu politických kruhů. Groucho Marx představuje Rufuse T. Fireflye, novopečeného diktátora z fiktivního státu Freedonie. Jeho jmenování do funkce si vynutila bohatá vdova paní Teasdaleová (Margaret Dumontová), která na oplátku věnuje do státního rozpočtu dost peněz na to, aby zachránila zemi před krachem. Hned na inaugurační slavnosti urazí Firefly diplomata Trentina (Louis Calhern), velvyslance sousední Sylvanie. Ten zase kuje pikle, aby se Fireflye zbavil a ovládl Freedonii. Mimo jiné najme svůdnou zpěvačku Veru Marcalovou (Raquel Torresová), aby prezidenta oblouznila, a především svérázné kumpány Chicoliniho (Chico Marx) a Pinkyho (Harpo Marx), aby Fireflye špehovali. A jelikož pro diktátora ani pro oba povedené špiony není nic svaté, situace nutně vede k válce…
Film navzdory svým kvalitám ve své době divácky propadl a znamenal odchod bratrů Marxových ze studia Paramout ke konkurenčnímu MGM (kde Marxové vzápětí natočili další komediální skvosty, zejm. Noc v opeře a Kobylkáře). Kachní polévka se dočkala divácké rehabilitace až v šedesátých letech, kdy v ní publikum spatřovalo silný satirický podtext. Film však dodnes oslňuje především čistými, dokonale načasovanými slovními i situačními gagy. Scéna s rozbitým zrcadlem a Grouchovým dvojníkem patří mezi nejlepší filmové komediální výstupy vůbec. Kachní polévka tak právem figuruje v Národním filmovém registru při Knihovně kongresu na seznamu titulů tvořících americké národní filmové dědictví. (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Ten slovní humor je geniální i po osmdesáti letech. Bohužel je jeho velká část (vycházející z eufonické podobnosti slov) nepřeložitelná do češtiny, takže doporučuju i u titulků bedlivě naslouchat. Jinak je na Kachní polévce ještě hodně vidět přechodová fáze od němé grotesky ke komedii. Přesto doporučuju všem milovníkům humoru W+V. Ostatně Werich se nejspíš v Císařově pekaři inspiroval slavnou zrcadlovou scénou, jinak si to neumím vysvětlit. ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

První setkání s bratry Marxy a hned bohužel musím konstatovat, že je to komedie jako den a noc. Na jedné straně neuvěřitelné vtipný Groucho Marx, komika zapadajícího někam mezi Allena a Cleese a osobitě si pohrávajícího s promyšlenými slovními hříčkami, kterého jsem si hned od první scény oblíbil, na straně druhé jeho bratr Harpo, který by dle mého soudu v němé éře propadl a přišel mi až na výjimky (sekvence u dveří, se zrcadlem) otravný. Kdyby se vyškrtly především výstupy s prodavačem popcornu, stejně jako závěrečné hudební číslo (ta předchozí mě nevadila), hodnocení bych zvýšil, takhle musím zůstat jen u standartních tří hvězd. Ale nezoufejte, chlapci, šanci vám ještě dám. Navíc musím uznat, že jste měli opravdu velký vliv na své nástupce a některé vaše prvky položily základy některým známým komikům (během sledování jsem si třeba připomněl film Casino Royale či slavné Monty Python). "Tohle už je pátý výlet a stále jsem se nikam nedostal." ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Občas vypadne slabší gag a pár scének je zbytečně roztahovaných, aby ukojily chuť bratří Marxových po groteskním němém hašteření, ale v záplavě skvělých komediálních nápadů a odzbrojujících hlášek se tyhle nedostatky v pohodě ztratí. Tempo je totiž jinak úžasně neúprosné a bláznivý humor nejen funkční v rovině satirické, ale zkrátka pozitivně nakažlivý a originální. Možná nejdokonalejší (byť ne bezchybný) případ skloubení němých grotesek s kanonádou vtipných dialogů a muzikálových čísel. Pusťte si to... ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Kachní polévka bratří Marxů, to je něco, čemu říkám totální humor. Jsou tu vytříbené slovní hříčky, rozkošné situační gagy i naprosté dada. Je tu humor černý, inteligentní, dětinský, sarkastický i absurdní (a to zhruba 20 let před ,,vynalezením" absurdního dramatu). Kachní polévka je rozpustilý muzikálek i závažná politická satira. Tento film nebere vážně naprosto nic, a tím je zkrátka kouzelný. Má ovšem i pár nedostatků. Chybí jakákoli dějová linka, film není nijak ukotven v realitě. Postavy se chovají zcela anarchisticky, např. přestupují od jedné válčící strany k druhé, jak je zrovna napadne, takže jediné, co mám v hlavě po skončení (byť tak krátkého) díla, je naprostý zmatek. Některé vtipy navíc ve zkoušce časem neobstály a vyvolávají spíš rozpaky, než smích. A jedna tak trochu osobní výtka - projev němého a neustále oči poulícího Harpa Marxe je v tomto snímku nepříjemnější, než kdy jindy. Hodnotil bych tedy třemi a půl. Ale vzhledem k tomu, jak velký vliv měli tihle chlapíci na celou plejádu mých oblíbenců - od Woodyho Allena přes Jana Wericha až k Monty Pythonům - s radostí zaokrouhluji nahoru. Marxové byli pankáči. A punk´s not dead! ()

džanik 

všechny recenze uživatele

Jsem rád, že jsem se konečně seznámil s jedním z prazdrojů humoru Woodyho Allena! (až dosud jsem si myslel, že bratři byli čtyři, ono jich ale bylo celkem pět). Má to na mě neuvěřitelný spád, nedá se to všechno naráz pobrat, to podle mě nemohl pobrat ani průměrný Američan ve své době. Marxovci měli nápadů, tenhle film by vydal za tři. Fůra prakticky nepřeložitelných slovních hříček (u soudu...). Spousta skvělých (jeho excelence v pyžamu) a do dnešní doby x-krát vykradených a tím pádem i předvídatelných scének. Groucho mě bavil víc jak Harpo. Resumé: 70% ()

Galerie (79)

Zajímavosti (13)

  • Trik se zrcadlem se poprvé objevil ve filmu Chaplin obchodním příručím (1916). (Kulmon)
  • Malé město Fredonia ve státu New York si stěžovalo na zneužití svého názvu i po přidání "e". Odpověď od bratří Marxů zněla: "Změňte si název města, uráží náš film." (Witta)
  • Ve filmu hrají čtyři bratři Marxové. Jejich plat činil 200 000 dolarů. (M.B)

Reklama

Reklama