Reklama

Reklama

Ranhojič se odehrává v 11. století, veškeré antické poznatky ohledně medicíny jsou v Evropě zapomenuté, vládne zde temný středověk. Jedinou péči zajišťují potulní ranhojiči. Mladý Rob Cole má velmi zvláštní schopnost: je schopen vycítit, když má někdo zemřít. Po smrti obou rodičů se Roba ujímá právě jeden z potulných ranhojičů a během společných cest se z Roba stává jeho učedník. Touha po poznání a touha dozvědět se o lidském těle a jeho léčení co nejvíc žene nakonec Roba z malé anglické vesnice přes Konstantinopol až do dálné Persie. Snaží se nastoupit do lékařské školy slavného učence Aviceny a musí proto zatajit své křesťanství. Znovu a znovu riskuje mladý Rob Cole téměř vše, jen aby svou touhu po poznání uhasil a stal se skutečným léčitelem. (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (638)

Ratemus 

všechny recenze uživatele

Velice povedený film o téměř původu léčitelství v 11. století, kdy v Anglii vše samozřejmě léčil strejda Bůh a vše ostatní bylo čarodějnictví (dementi), zatímco v Persii bylo lékařství na denním pořádku a na vrcholu. Film je bravurně zvládnut po všech stránkách, herci zvládají své řemeslo na výtečnou, Frenzel připravil nádhernou hudbu a režie spolu se scénářem je na vysoké úrovni. Film utekl jako voda. Můžete porovnat obě kultury a náboženství, protože podle toho byste nechtěli žít ani na jedné straně. Za mě určitě výborný a mohu doporučit. ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Nečakane parádny historický film. Nemčúri sa riadne plesli po vrecku a ponúkajú niečo ako Kráľovstvo nebeské, akurát s ránhojičmi namiesto rytierov a operáciami slepáku namiesto streľby katapultov na hradby Jeruzalemu. Ale pozor, tá operácia slepáku je napínavejšia ako veľkolepé bojové scény. Príbeh je schematický, ale dokonale funkčný, veľmi svižne rozprávaný, plný emócií a zaplnený živými postavami v podaní dobrých hercov (Skarsgard vládne, Kingsley si vybral jednu zo svojich lepších chvíľok a dokonca aj Martinez im zdatne sekunduje). K tomu drahá výprava, skvostná kamera a fajn dialógy, ktoré sa neboja vtipu ani v situáciách typu "tak tu máme mor a všetci zomrieme". Veľmi, veľmi fajn. ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Teda, jsem překvapen. Po delší době (asi od Agory) velkolepý historický film, který okázale nestaví na bitvách a jiných opulentních výjevech, ale docela slušně pracuje s charaktery, byť celkem černobíle. Nějaké to multikulturní poselství se tu najde, avšak zde dává smysl. Muslimský svět byl fakticky v té době vyspělejší i tolerantnější než křesťanská Evropa. Události zobrazené zde sice historicky příliš neodpovídají a konec mi úplně nesedl, ale přimhouřím oko. Můžu doporučit. ()

Shakers 

všechny recenze uživatele

Na historický film s nemeckou produkciou veľmi slušné, tie prachy sú tam vidno. Skvelé herecké obsadenie, nádherné kostýmy, vypráva, hudba a pútavý liečitelský príbeh s nádychom Kráľovstva nebeského dokážu zaujať až do konca. Chcelo by to trošku svižnejšie tempo v druhej polovici, ale inak veľmi dobrý film, ktorých v rámci žánru až tak veľa nieje. 80% - 4* ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Spektakulární fantasy-kýč o lásce mezi zrnkami písku. Začnu s nespornými klady: Skvělá kamera, úžasné obrazy (karavana v dunách) a film poměrně odsýpá. Tak a to je vše... A teď zápory: Fantasy příběh si hraje na něco, čím není; pojmenování postav zcela (!) vyfabulovaného příběhu (a s prvky nadpřirozena) podle skutečných historických osobností a vytvoření fikčního světa, jenž klame navozením dojmu skutečných historických souvislostí, je obscénní. Umělecká licence narušující historicitu události je akceptovatelná pouze v případech, kde jde o přiznanou alternativní vizi, mystifikaci či parodii (viz Amadeus, Otčina apod.), nebo kde mlha nevědomosti popouští uzdu fantazii. Proto vytvoření souvislosti mezi Avicennou (či lépe jeho žákem) a apendektomií je zajímavý přínos, a tedy OK (srov. například s jiným podobným filmem evropské produkce - Agorou, kde Hypatia předbíhá Keplera o více než tisíc let; v Ranhojičovi je úspěšné odstranění slepáku provedeno o 698 let dříve). Proto místo, časová osa či životní reálie, které jsou nadevší pochybnost známy, ale které jsou ve filmu zcela popřeny (což trkne každého, kdo pět minut věnuje Wikipedii), neskutečně iritují. Toto není stejné, jako vylíčení Hypatie ve zmíněné Agoře coby mladé krásné ženy (zatímco ve skutečnosti to byla vlastně stará ošklivá bába), kde jde o zjevnou aluzi na uměleckou tradici (viz např. Rafael Santi). Pokud i přesto akceptujeme tento pseudohistorický charakter příběhu a akceptujeme jeho čistou fantasy povahu, film dostatečně sráží už ta naivní a velice jednoduchá milostná zápletka, hojné narativní nelogičnosti a rovněž velice módní islamofobní vyznění (opět související s pseudohistoricitou filmu). Za vším tím pozlátkem, barvami hýřícími filtry a pompézní hudbou se tak skrývá pouhý líbivý nesmysl, který se tváří jako duchaplný velkofilm. Ostatně o jeho duchaplnosti svědčí už to, že když se během Ibn Sínovy přednášky začnou zmiňovat Aristotelovy poznatky, hlavní postava Rob Cole (a s ním i divák) je v myšlenkách odváděn jinam... Autoři filmu si asi mysleli, že myšlenky by mohly nudit, autocirkumcize je zajímavější... ()

Galerie (69)

Zajímavosti (15)

  • Variety o filme napísal: "Z hľadiska castingu je najatie Kingsleyho pre tento film zásadné. Hercova postava okamžite rešpektuje perzského filozofa, ktorého tiež napĺňa netypickou pokorou... Napriek zbytočnej romantickej linke so španielskou kráskou Rebeccou (Emma Rigby) sa film ale môže rovnať s dobovými konkurentmi ako Statočné srdce a Gladiátor." (Arsenal83)
  • Keď sa Rob Cole (Tom Payne) vráti do Anglicka, založí nemocnicu. V skutočnosti sa tak stalo až 300 rokov po ére zobrazenej vo filme. (Arsenal83)
  • Film se odehrává v 11. století, době hlubokého středověku. Hlavní hrdina se v něm v orientu potýká s černou smrtí, nazvanou epidemií moru. Ovšem Černá smrt poprvé zasáhla svět až ve 14. století, přesněji v letech 1347-1353, a byla začátkem konce doby, kterou dnes označujeme jako středověk. Ve filmu Ranhojič tedy jde nejspíše o Dýmějový mor, který přenášely blechy z krys na lidi. Černá smrt podle některých vědeckých teorií byla zmutovaná verze dýmějového moru a nebezpečnějšího plicního moru. (Nach)

Reklama

Reklama