Reklama

Reklama

Epizody(14)

Obsahy(1)

Tsubaki Akira je normální středoškolský kluk, který řeší stejné problémy jako jeho vrstevníci. Všechno se ale změní, když do jeho třídy přestoupí záhadná spolužačka Ubaru, která se s nikým nebaví, o přestávkách spí a nikdy jí není vidět do obličeje. Jedno dne ale Tsubaki její obličej zahlédne a je ztracen. Okamžitě se do ní zamiluje a v momentě, kdy tajně ochutná její sliny je s ním konec. Po několika dnech má abstinenční příznaky a Ubaru mu řekne, že je to protože se do ní zamiloval a potřebuje další dávku slin. Od té doby začínají jejich milostné strasti a radosti. (topr harley)

(více)

Recenze (13)

maneki_neko 

všechny recenze uživatele

Animace ve stylu anime z konce 90.let je fakt dobrá. Ale to, co se tam děje, je hodně zvláštní. Vyjadřovat si náklonnost ochutnáváním slin svého protějšku nepůsobí dvakrát romanticky, ale přesto je zábava pozorovat, jak se vztah dvou hlavních protagonistů vyvíjí. Melodie doprovázející různé situace je geniální. Podtrhuje celou tu šílenost až absurdnost, jenž vévodí celému seriálu. Ona absurdita je však v tomto případě zárukou mnoha vtipných situací a hlášek s nimi spojených, které přidávají na originalitě tohoto bizarního počinu. Poslední díl sice končí trochu zvláštně, ale i tak se jedná o lehce nadprůměrnou podívanou. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Překvapuje mě, že v době, v níž francouzák je jedním z nejnižších stupňů výhradně milenecké intimity, polykání při felaci mnoho mužů vnímá jako povinnost, cunnilingus patří k výbavě středoškoláků, anální sex v pornografii se stal nudným standardem a velká část populace viděla na videu, jak se to dá dělat s koněm, může někoho pohoršovat olizování nasliněného prstu, ba obracet mu kufr. Vždyť přece při většině forem sexuálního styku v tom nejširším, ale stále tělesném slova smyslu dochází v výměně tělesných tekutin mnohem významnější. Snad je to tím, že sliny jsou v Nazo no Kanojo X kresleny jako podivný, přilnavý gel s "medůzovitou" konzistencí. +++++ Nemyslím si ani, že Urabe Mikoto je zcela standardizovaná hrdinka, která patří do generických ecchi. Nenáleží k poddruhu pištících, násilnických holčiček, které rozdávají rány pěstí, když někdo díky JEJICH VLASTNÍ nešikovnosti zahlédne jejich kalhotky, ani k naprosto perverzním, vyžilým samicím, které terorizují svým na odiv dávaným chtíčem nesmělého, čistého hlavního hrdinu. Není ani případem chladné, sebevědomé dívky, která má naprosto vše pod kontrolou. Do běžného echci portfolia prostě nezapadá, jde o docela normální nenormální holku. +++++ Právě tím mě seriál, hlavně v prvních dílech, zaujal. Tsubaki Akira jakoby měl poměrně jasnou představu, jak by se měl vztah mezi hochem a dívkou vyvíjet, představu, která právě odpovídá běžným rabukome, v nichž hlavní hrdinka není násilná, ale nesmělá. Urabe se však jeho představám vymyká, což v něm vyvolává nejistotu, chvílemi i frustraci. +++++ Jistě, ukázat, že "balící postup" dle anime vás může dostat do úzkých, asi nepředstavuje nápad geniálního umělce, nicméně v porovnání s neustálou stejností vztahovek jde alespoň o ten nápad. Nejde mi teď o srovnání úchylek protagonistek, ty v obecnosti mohou být mnohem šílenější, než má Urabe. Vtip je v tom, jak stejně (a Mikoto jinak) reagují na chování hlavního hrdiny. Chyba by byla i v přílišné realističnosti: nutnost opět se podřídit určitým, byť jiným představám, by efekt překvapení ničila. Seriál se kazil právě v těch chvílích, kdy Urabe "normálněla" (a to se časem dělo stále více) a v nichž se řešily očekávané situace, jako třeba domnělá nevěra. Navíc jsem si postupně vypěstoval cit pro přístup autorů a již mě překvapovali pramálo. +++++ Na závěr pár drobných pochval. Zajímavě zvolený hlas Urabe Mikoto. Poměrně roztomile a decentně dávkované ecchi prvky, žádné bouncing boobs s nechtunými zvukovými efekty, které odrazují od šáhnutí. A ještě jedna výtka: zpočátku zajímavý nápad - sdílení slin = absolutní sdílení emocí - se mění v jednoduše aplikovatelný deus ex machina. Mají Urabe a Tsubaki problém? Ať si vymění slinu. Zpočátku by to byly ****, ke konci již slabé *** a nechuť sledovat případnou další sérii. ()

Reklama

Tichošlápek 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Ze začátku to vypadalo velmi dobře. Urabe vypadala skutečně záhadně a mě se hlavou honily myšlenky o tom, co může následovat v dalších epizodách. Zrovna sliny mi nepřipadaly jako nejlepší nápad, ale to jsem moc nehrotil a věnoval se atmosféře, která tam byla opravdu mysteriózní. Akira sice nebyl nijak extra, ale ani mi nevadil. Prostě takový obyčejný kluk, který toužil mít holku a dělat s ní věci, které jsou ve vztazích normální. Což normální s ní neměl že :D. Postava Urabe byla vytvořena skvěle (i s dabingem). Z počátku to byly 4*. Jak šly ale epizody, tak se to snížilo na 3*. Nic mě tam už nepřekvapovalo, Urabe už nebyla tak záhadná a stalo se z toho anime, které není ničím vyjímečným, aby si to zasloužilo víc jak 3*. ()

Cracker 

všechny recenze uživatele

V skutku Mysterious girlfriend. Autorovi mangy šlo pravdepodobne o originalitu. Podarilo sa. Avšak, vytvoril neskutočnú sprostosť. Originálne si vymyslel nový, hlúpy druh fetišu, pridal nejaké vintage animácie a z hlavnej hrdinky spravil psychošku, ktorá človeka pri škaredom pohlade ROZSTRIHÁ NOŽNICAMI, ktoré si samozrejme zastrčí pekne späť za gaťky (moeeeeeeeeeeeeeeeee). Je mi stále záhadou, ako sa z takejto zbytočnej mangy stalo anime, toto je potupa pre Ashirogi Muto-sensei. Divácka základňa za týmto anime musí pozostávať z NEETov, tisíciek hikkikomori, japonských drag queen a samozrejme netreba zabudnúť ani na Kousaka Kirino. Mám toho na srdci ešte kopu, ale strácať čas hejtovaním tohto bezvýznamného anime je ešte viac bezvýznamné... ()

endrix 

všechny recenze uživatele

Nemám téměř žádnou zkušenost s anime seriály a s těmi ze "života" už vůbec ne, proto mohu posuzovat tento seriál jen jako samostatné dílo. A jako takové se mi líbilo. Sliny jsou moc hezká alegorie na sdílení emocí ve vztahu a občas jsem si říkal, že by se ve skutečném životě takový jednoduchý způsob občas hodil. Lechtivý je seriál tak akorát, aby úspěšně balancoval na hraně úchylnosti. Paradoxně za nejhorší považuju díly s festivalem, kde se autoři snaží o nějaký napínavý děj. Daleko lépe funguje seriál jako záznam nálady a emocí prvního vztahu. A předpokládám, že absence moderních technologií (2012 a nikdo nemá počítač ani mobil?) a nápadná nezkušenost adolescentních japonských středoškoláků k žánru tak nějak patří. ()

Galerie (15)

Reklama

Reklama