Diktátor

Bavil jsem se jak malé dítě, které občas zahlédlo "nějakého" diktátora na internetu a CNN, matně tuší, kdo je George Clooney nebo že "pusa ze záchoda" je Edward Norton. Sacha Baron Cohen je král nekorektních komedií, v kterých se snaží nastavovat zrcadlo Americe. Diktátor je možná v některých okamžicích nedotažený do konce, ale genialita některých vtipů se těžko snáší, stejně jako nálož odkazů (Lví král), narážek (Barack Obama Hope Poster) a slovních/sexuálních vtipů (jména, "dárek"). Kdyby SBC dokázal občas vynechat extrémnost svých vtipů, možná by byl konečně považovaný za všeobecně uznávaného komika-génia, ale byl by to stále on? On prostě musí vybočovat... jako Kaddáfí nebo Saddám:)). PS: Porsche 911 2012 je také můj nejoblíbenější model...PPS: chci vidět vystřižené scény, už jen z trailerů jich vypadlo pár zajímavých:) (24.05.2012)

Diktátorská nálož nekorektnosti, terorismus proti dobrém vkusu. Tohle je dál než Borat a Bruno, je to karneval nespoutaných sviňáren, pošlapaných tabu a znesvěcených model. V rozjebaném světě mi Diktátor připomíná ostrov zdravého rozumu, kde demokracie = možnost svobodně se smát všemu a všem (od fóbií přes žánrová klišé romantické komedie až po absurditu doby). Slabá místa to má, ale házím na ně dlouhej vous. Na otázku, jestli to bylo spíše aladeen, nebo aladeen, odpovídám jasně: bylo to naprosto ALADEEN. Nejšílenější mainstreamová satira za poslední roky, která ze Zohana dělá jen dalšího vyholeného aktivistu... (btw. konečně někdo adekvátně vyjádřil romantiku samohany) (11.05.2012)

Film, který mě donutí podívat se zpět na Borata, tentokráte trošku jiným pohledem. Cohenův Diktátor mě bavil, je tolik osvěžující v dnešní zvláštní cenzurované době koukat jak někdo s nadšením propaguje svůj sice zvrhlý, ale po��ád názor. Ano, odstraňme demokracii a alespoň na 90 minut vzdejme čest diktatuře. Samozřejmě vtipkuju. Film má spoustu vynikajících záseků, nejvíce mě utkvěl homosexuální čínský státník, který zneužil Edwarda Nortona a už si dělá zálusk na Harveyho Keitela. Stejně tak mě pokaždé pobavilo decentní Aladdinovo naznačení, že toho člověka je třeba popravit. Těším se na další Cohenův biják. (16.08.2012)

Na Diktátora jsem se podíval v dobrém rozpoležení, lehce intoxikován, bez nějakých velkých očekávání, jelikož mě Cohenovy (a jsou to především jeho projekty) předchozí filmy, Borat i Bruno, nechaly povětšinou klidným. Za poslední roky se můj celkový vkus sice lehce posunul, ale Cohenově politicky ultranekorektní hlíně jsem pořád na chuť nepřišel. Poměr vtipů a gagů, které mě upřímně pobavily oproti těm, které mi přišly slabé, nedotažené, hloupé, či vyloženě idiotské až nechutné zůstává pokud si dobře pamatuju přibližně stejný (tj. silně převládají ty druhé) , jako u výše zmíněných filmů. Přes to všechno jsem rád, že jsem Diktátora viděl a doporučil bych ho možná raději, než některé z filmů, které ode mě dostaly hodnocení lepší, ale jsou ze své podstaty zastupitelné. Cohenovy filmy jsou prostě výstřední, ať už se nám to líbí nebo ne, a staly se součástí kulturního zeitgeistu. 50% P.S.: Těm z vás, které rajcují proslovy střihu toho, ve kterém Aladdin vtipně srovnává praktiky diktatury a americké demokracie, doporučuji pořad Real Time with Bill Maher, ve kterém Maher servíruje podobné dobroty čtyřikrát do měsíce v závěru sekce New Rules. (03.12.2013)

Chaplinův Diktátor pro jednadvacáté století? V důsledku spíš ne. To ale nevadí. Nejobyčejnější, divácky nejvděčnější a nejvstřícnější, ale rozhodně nejlepší Cohenovo alter ego (Aliho G moc neznám). Právě posun k "obyčejné komedii" tomu dost prospívá. Přesto Aladin tvoří s Boratem a Brunem kompaktní trilogii. (11.05.2012)