Režie:
Rajko GrličKamera:
Slobodan TrniničHudba:
Alfi KabiljoHrají:
Predrag 'Miki' Manojlovič, Bojan Navojec, Daria Lorenci, Ksenija Marinkovič, Nataša Dorčič, Nina Ivanišin, Zivko Anocic, Krešimir Mikić, Vida Jerman (více)Obsahy(1)
Nikola je muž, který si rád „užívá“. Jeho bratr před jeho zálety zavírá oči a ani on nemá čisté svědomí. Lze na nevěře najít i hezké věci nebo si zaslouží naprosté opovržení, zvláště, je-li spíše promyšlená, než spontánní? Tato vztahová mozaika možná působí jako komediálně odlehčená, zanechává však i trpkost z toho, jaká prázdnota postavy obklopuje… (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (24)
Nicim vyjimecny, presto dobry film ze zivota. Jedna se o drama s lehkym naznakem humoru, ktery je velmi podobny tomu ceskemu. Bohuzel mam pocit, ze dnes by se u nas jen tezko nasel reziser, ktery by podobny vztahovy film natocil. Dobre natoceno, krasna hudba a velmi dobre herecke vykony v cele s vytecnym Manoljovicem jsou hlavni devizou celeho snimku. Ac chceme ci nechceme, tema filmu postihne temer kazdou rodinu, nechapu tedy puritany, kteri tomuto filmu z tohoto duvodu davaji jednu hvezdicku, ci dokonce odpad... ()
Žánrový snímek se odehrává během jednoho roku v Záhřebu, kde se osudy několika postav propojují kolem dvou bratří. Starší Nikola odjel v 90. letech za prací do USA a vrátil se jako bohatý muž. Žije v luxusním bytě s mladou manželkou, ale je promiskuitní, neustále navazuje nové známosti. Mladší Braco žije v bratrově stínu. Rodina se mu rozpadla, pubertální dcera ho ignoruje, je věčně nespokojený, necílevědomý. Vyprávění postupně odhaluje lživé a nekorektní stránky vzájemných vztahů, které formuje nevěra, nedůvěra, sobectví či přetvářka. Nelichotivý a znepokojivý obraz dnešní materialistické a neupřímné společnosti. ()
Kto pozná Balkáncov len z dovolenky a nie ako dôverných priateľov s ktorými žije a pracuje a ktorí sa podelia o svoje zážitky, ich náturu a životný štýl, možno sa mu to bude zdať príliš heavy metal. Mňa nič neprekvapilo, žijú naplno. Buď sa milujú alebo bojujú. A spomenie si ešte niekto na časy socíka keď miestny lámači sŕdc čakali v šore na príjazd autobusov so značkou CS.... čo dámy teraz v najlepšom veku? ()
Záhřebská chmurná zima i jaro, jak ho Čech možná nezná, doplněný smutnou hudbou, společně s postavami, jenž se navzájem podvádějí a ničí vztahy svoje i ty kolem sebe, nechal vzniknout velice povedený snímek. Někdy se mi chtělo z některých situací zvracet, jindy až plakat, jak je možné, že udržet věrnost je tak složité. Jenže ačkoli jsou všichni zúčastnění nevěrou propleteni a lžou si přitom na rovinu z očí do očí, nakonec stejně nemají kam jít a hledají někoho, s kým by mohli být, jelikož člověk nikdy nechce zůstat sám. Krásný název filmu „Zůstane to mezi námi“ vlastně spíše symbolizuje něco v tom smyslu: „Víme o tom všichni, ale bavit se o tom nebudeme.“ Až překvapivě jsem tomuhle snímku přišel na chuť. Citově vás v některých místech dostane, navíc mi i přijde, že tenhle hodně smutný příběh je v dnešním světě kolikrát hodně tvrdá realita. Jedinou výtku mám vůči někdy nepřehlednému propletenci vztahů, ve kterých jsem se místy hodně ztrácel, než mi došly. Jinak 4 hvězdy a puntík k tomu. ()
Řekla bych - hodně netypický balkánský film. Možná to ve mně evokuje právě rok vzniku, který mě nutí ke komparaci s jinými balkánskými filmy (převážně staršího data), proto tento snímek s (ne přímo balkánskými rysy) vnímám jako skutečně specifický - intimitou i důvtipem svojí výpovědi, charismatem Mikiho Manojloviče a vůbec příběhem jako takovým, který nám tady a teď není vůbec tak daleko, jak to možná zprvu vypadalo. ()
Galerie (23)
Photo © Mainframe Productions
Reklama