Jak chutná láska

Ačkoli se nechci zdáti být přehnaně progresivním levicově pseudointelektuálním snou-flejkem... Fakt mě příšerně sere, když je postava v pohádce definována jedinou dimenzí - vzhledem. Kuchař je tlustej, to je jeho jediná podstatná vlasnost. Lásky a porozumění dokáze dosáhnout jedině až zhubne. Protože kdo se má na ty sádelníky koukat, nebo je dokonce mít rád? A teď zalezte zpátky do svých smrdutých zaprděných děr plných dortů, klobás a špeku, vy odporná tlustá prasata... (01.01.2023)

"Jak chutná láska aneb Princeznina cesta ze snového světa rytířských romancí do pohodového českého vesnického života" :-) Je výborně podaná, jen mě mrzí, že není víc zdůrazněno to, že "vášnivá romantická láska je vlastně jen přetvořený hněv" (to je citát, bohužel nevím, čí...) a princezna si neuvědomuje, že její svět éterických princezen, ušlechtilých hrdinů a pravé lásky je vlastně plný násilí. Cvalíkova laskavost je na to ten pravý a docela koukatelný lék :-) Na rozdíl od některých komentátorů bych tuhle pohádku k těm "novodobým ve špatném slova smyslu" neřadila - je klidná, milá, důstojná. Jen toho skloňování slova "láska" v ní je trochu moc. Ale jinak - Jitka Ježková i Saša Rašilov do svých rolí zapadli dokonale, Miroslav Vladyka je skvělý šašek, hudba je středověká, exteriéry jednoduché, ale pěkné. Dočkáte se jak obvyklých pohádkových motivů, tak různých zajímavých a vtipných drobností. "Ty jsi nejmladší, ještě nemáš vousy, tak budeš hrát princeznu. Ale chtělo by to fistuli." "Po fistuli rostou vousy?" Pokud chcete něco pustit své osmileté dceři a váháte, zda právě tuhle pohádku - mohu ji s klidným svědomím doporučit. (31.07.2014)

Je fakt, že pohádkám nehovím, a tím pádem se v tomto žánru příliš neorientuji. Soudě dle některých komentářů je Jak chutná láska pořádnej průšvih, ale já - naprostý laik - ji tak tedy nevnímám. Žádné vulgarismy, důraz na hodnoty nemateriální povahy (láska, smysluplná činnost, pomoc druhým...), k tomu milý příběh, hezké lokace, dobří herci, nádherný oči Jitky Ježkové, sympaťák Saša Rašilov... Tak v čem je problém? Možná ve vás..? Je vám víc než 10? A vážně si myslíte, že to dělali pro vás? Je to nutný, abyste hodnotili úplně všechno? Není možný se někdy zdržet hlasování? Nebo si o tom předtím promluvit se zástupci skutečné cílovky- malými dětmi. Hodnotit to ony, pak by to nemohlo mít 53 procent. (21.12.2015)

Problém anorexie se neobjevuje v pohádce poprvé, Lotrando a Zubejda jsou v jednom z dějů o tomtéž, i tam to souvisí s tím, že princezna nemá maminku. Docela výstih, když se vezme v potaz, že anorexie je často volání o pomoc, když v rodině něco nefunguje. K pohádce samotné - i přes aktuální problém je pohádka v duchu klasických českých pohádek, navíc je dobře obsazená (vážně mám slabost pro Jitku Ježkovou jako princeznu a Svatopluka Skopala jako jakoukoliv pohádkovou postavu) a slušně zahraná. S hodnocením bych šla výš, protože princezna Jakub Prachař byl k popukání, ale v závěru ta slepice šlapající po koláči mě opravdu pohoršila. Taky mi tedy připadá za vlasy přitažené, že princezně stačilo poponést dvě vědra a zamaže se jako čuně a zásadně změní svůj postoj k lidem. A taky nevidím důvod, aby, byť poprvé v životě hladová, jedla pečené brambory i se slupkou. Příjemná hudba uklidnila popuzeného diváka, ale plné hodnocení tomu nedám. (25.09.2011)

Pohádkové příběhy poslední dekády české produkce stojí za dvě slova, která nebudu psát, všichni však tušíme.! Smutný konec vytříbeného pohádkového vypravěčství našich předchůdců... Hvězdu dávám jen za přednes dobra vyhrávajícího nad zlem. V dnešním světě jsou pohádky=snové příběhy prakticky nutností, aby človíček, zvláště ten menší, mohl uniknout před realitou. (13.12.2009)