Vlkodlak

Boj s pověrami je stejně těžký jako boj se Satanem, zvlášť když ta pověra na vás vyskočí zpoza stromu, je chlupatá, slintá a chce vám rozervat hrdlo. Škoda, že starý Vlkodlak ani zdaleka nedosahuje kvalit jiných klasických hororů z tohoto období, kdy zejména Frankensteinovi nesahá ani po kotníky. Ani doba vzniku nemůže omluvit úděsnou masku mající představovat vlkodlaka, který tak ale místo toho vypadá jako pořádně zarostlý bezdomovec žadonící o pár drobných na krabicové víno, na kterém je nejstrašnější představa, že si v tramvaji sedne přímo před vás. Takhle mě film spíše nudil a pouze občas nechtěně rozesmál, což pro horor není zrovna nejlepší vizitka. (07.02.2008)

Na to, jak se to hezky rozjíždělo byl ten konec hodně rychlý, to mě trochu mrzelo. Ale jinak hodně v pohodě klasika. Herecky parádní. Černobílý film má u mě vždycky plus už za ten ČB formát, mám pro něj slabost, stejně jako pro studiové kulisy, mají neskutečnou atmosféru. A holky v té době byly prostě nádherné. Docela si dokážu představit, že lidi tenkrát museli být v kině i vyděšení. Pravda, možná jsem čekal trošičku více, ale jsem spokojen. (27.09.2014)

Hlavními plusy tohoto filmu je skvělá tajemná atmosféra, tvořená hustou, fakt hodně hustou :-)), mlhou, Chaneyho make-up, který ani dneska nepůsobí nijak směšně a skvělý Chaneyho melancholický herecký projev. Vlčí muž (ten překlad Vlkodlak se mi prostě nelíbí) je nezapomenutelná klasika a jsem zvědavej, jestli jí připravovanej remake překoná. (23.07.2008)

Hoci som fanúšikom obdobia i žánru, nemôžem ísť nad 3*. Vlkodlak Georga Waggnera sa lenivo pohybuje v bezpečných klišé, je predvídateľný, nemá čím prekvapiť, rómska predstaviteľka nevie hrať a zamhlené kulisy lesa o rozlohe 20 metrov štvorcových filmu na kúzle nepridajú. Navyše, ani dráma otec/syn snímke nedodáva hlbší rozmer. Klasikou robí tento film snád iba výkon Lona Chaneyho. Keď už nič iné, tak aspoň s väčšou fantáziou napísaný scenár ponúka konkurenčný, o 6 rokov skôr nakrútený Werewolf of London. (18.02.2007)

Ke klasickým hororům mám většinou úctu, neboť jako první na filmové plátno přivedli všechna ta legendární monstra, o kterých jsme do té doby (spíš naši pra pra... předci) mohli jenom číst. Ale být jeden z prvních ještě neznamená být dobrý. A tady se mi to potvrdilo. Nějak nevěřím tomu, že i před těmi 70-ti lety někdo mohl propadnout kouzlu atmosféry, jejíž ponurost naznačuje pouze tma a mlha (ikdyž i toto mnohdy funguje). Samozřejmě, tehdy nebyly takové efekty jako dnes, ale i tehdy lidé měli mozek, který jim mohl říct, ne tak ne to je další klišé. Buď tehdy všichni jeli na klišoidní vlně, nebo se té melodramatizaci smáli jako já. Nástup vlkodlaka je nudný a režisér ho předvedl jako naprosto běžnou scénu, všechno se nafoukává do velkých rozměrů, jen aby to nakonec splasklo bez zvučného BUM. Plný počet hvězd jen proto, že je to černobílé a 70 let staré, bohužel, to by byl jednoduchý zisk. (13.08.2008)