Režie:
Juan PalaciosScénář:
Juan PalaciosKamera:
Juan PalaciosHudba:
Morten SvenstrupObsahy(1)
Dvacet sedm rezidentů*ek dánského ostrova Mandø žije v samotě ohraničené přílivem a odlivem. Izolace tu však není jediným problémem. V důsledku klimatické změny se ostrov pomalu zmenšuje a stává se neobyvatelným. Sousedé*ky tak po večerech fantazírují o stavbě novodobé archy, která by jim poskytla útočiště v případě zatopení ostrova. Společně sledují televizi, pijí pivo, chodí do kostela a nadávají na vládu, která odmítá alokovat finance na záchranu života na ostrově. Farmář Gregers zatím čeká na zprávu, jestli splnil podmínky televizní soutěže Farmář hledá ženu a bude se moci ucházet o lásku svého života před zraky celého Dánska, a nejstarší obyvatelka Mandø oslaví stoleté narozeniny. Čas tady nikam nespěchá. (Jeden svět)
(více)Videa (1)
Recenze (3)
Přes těch pár až příliš inscenovaných situací půvabný a nostalgicky jímavý obraz malé vymírající komunity obývající prazvláštní a fascinující minisvět. Otázka je, kdo zmizí dřív, či lidé nebo ostrov. Něžné scény jsou pak rámovány skvělou kamerou a pomalé tempo, které někoho uspává, mně osobně navazovalo příjemnou cozy a hygge atmosféru plnou nejen močálů, trierovského mystéria, sleďů s pivem, vichrů a bouří - zatímco oheň v kamnech plápolá. ()
Něco jako příběh o Noemově arše, kterou nikdo nepostavil. Ostrůvek Mandø dvakrát denně od světa odřízne příliv. Jeho populace řídne. Nachází se na dánské periferii. Hladina moře stoupá. A na pozadí hrozící klimatické katastrofy biblických rozměrů farmář hledá ženu, slaví se jubilea a život tak nějak plyne dál. Dokument je plný (srozumitelných) metafor, ale také (skutečně) humorných scén a záběrů nádherných scenérií. A nad tím vším visí otázka: jsme schopni zásadních životních změn, aniž by nás k tomu musela dotlačit krize? Viděno v rámci festivalu Jeden svět 2024. ()
Mám velkou radost, vždy když vznikne dokumentární snímek, který umě používá filmový jazyk a audiovizuální přednosti, ale zároveň staví nade vše etický přístup k místním aktérům a reáliím.___ Je znát, že mezi tvůrci jsou lidi s backgroundem ve vizuální anthropologii. Štáb se na místo vracel v průběhu 4 let, mezi místními strávili čistého času přibližně rok a budovali s nimi pozvolna vztah postavený na vzájemné důvěře a respektu. Filmovým jazykem "Inscenované" a dramatizované scény, prvky spadající pod "uměleckou licenci" a záběry a estetizované motivy nejsou odtržené ani samoúčelné, nejde o povrchním rozhodnutí: vychází ze skutečných událostí, dobových a místních reálií, rozhovorů, nálad a atmosféry. Hlavní hrdina obráží diskuze a festivaly s filmovým štábem, místní byli součástí vzniku snímků a také jeho prvními diváky. Představa, že by se tak nákladný projekt a přístup ufinancoval v českém prostředí, je bohužel silně nepravděpodobná. Je ale radost na to koukat.___ Jeden svět 2024 ()
Galerie (2)
Photo © Elk Film
Reklama