Kubi

Kubi (首, lit. 'Neck') se dá číst jako doslovnej diss na celou tradici samurajských filmů o vznešeném feudálním Japonsku, kde "mnoho našich zvyků vám přijde podivných" (ale ve stylu filmů jako 'Poslední samuraj', nebo nedávná série 'Šógun', "pochopíte a naučíte se je respektovat, ve vší té vážnosti"). Nebudu se snažit pochopit ani rozebírat hlouběji komplikované politické zázemí feudálního Japonska jednotlivých period a že málokdo ukázal japonskou mentalitu v tomhle ohledu právě tak dobře jako Kitano, třeba ve své Outrage trilogii, kde každej podráží každýho a každej hraje na každýho nějaký pikle. Daimyo (jakýsi lord, spravující veliké území, ale podřízený šógunovi) Oda Nobunaga, jak mi bylo řečeno, byl jedním z velikých sjednotitelů Japonska, nicméně si prý ke konci života vyvinul poněkud sadistický god-complex. Kitano se prý snažil tenhle film zrealizovat velmi dlouho (a je navíc podle knihy kterou sám Kitano vydal pár let zpátky) - je zde řada skutečných historických figur, ale více než cokoliv je film hodně anti-samurajský, demitologizuje ten tradiční pohled na celou tuhle éru a zbavuje ji vážnosti i úrovně - je neskutečně násilný a ujetý, sekání hlav celému zajatému klanu, oběšenci, mrtví, nikdo není ušetřen, nekonečné (až do závěru) řezání a sbírání hlav... příběh dvou rolníků, co se rozhodnou přidat k armádě, jeden nakonec skončí jako člen malé skupiny bývalého ninju, který se snaží dostat do přízně jednoho z lordů a díky svým schopnostem se mu podaří dlouho přežívat... spousta homosexuálních momentů mezi samuraji, trans-prostitut, předstírající, že je gejša. Spousta parodických momentů. Nobunaga si dělá co chce, pořeže hubu svého podřízeného samuraje, pak se s ním vykouše, dalším říká plešatci, Kitanovu postavu nazývá konstantně přímo opičákem a vůbec celkově přemýšlí a chová se jako absolutní lunatik, pokud zrovna neprzní svého pohledného společníka a nebo se nechává masírovat a někoho nepokouše nebo nedomlátí... pád takového pána, zdá se pak, logicky, nevyhnutelným. Skvělé obsazení řady předních japonských herců (Hidetoši Nišidžima, nebo třeba Tadanobu Asano, který hrál podle mě snad nejlepší postavu v Šógunovi, vždy s úsměvem přebíhajícího z jednoho břehu na druhý - stejně tak zde, ex-ninja a jeho malá skupina, která přechází ze strany na stranu). Vesnice, kde vesničani tančí, nalíčení, k příchodu brzké smrti, kde další nalíčený představený (šaman?) a jeho dvě maskované pomocnice se stejnými maskami smlouvají dohody. Kitano představuje dost odlišný feudálně-samurajský film, než na jaký jsme zvyklí. Je zde postava lorda, kterému říkají Raccoon (mýval) a který konstantně používá dvojníky, takže je obtížné ho zabít a že těch atentátů tady na něj je. Objeví se tu i Yasuke, černý samuraj, skutečná figura, která sloužila Nobunagovi do jeho smrti, mluvil portugalsky, ale ani zde se nedočkáme jiného vyobrazení, než velmi parodického, přízemního. Speciálně po něčem jako je 'Šógun', což je tak velmi tradiční ve vyobrazení tehdejšího Japonska je 'Kubi' refreshing tím, že si to z žánru dělá srandu. Film ale zároveň není nějaká samoúčelná parodie, spíš je to v typickém cynickém Kitanově stylu - konstantní vtipkování Kitanovy postavy (což je v jeho filmech takovej trademark move) okolo toho, že někoho zabije a ukazuje se jako karikatura i v mnohdy banálních aspektech, což je geniální kontrast k jeho ostatním filmům, kde naopak zabíjí vždy hodně a zdá se, že má vše a všechny pod kontrolou, vždy o krok dál, i zde je o krok dál, je to lišák... ale ne protože má tolik pod čepicí... ale spíše díky tomu, že se obklopuje chytrými společníky, to je taky takový Kitanův trademark, že sám sobě nadržuje a on jako postava často z věcí vyvázne, přijde mi to jako joke na diváky, vždycky hraje jakoby postavu, která ví mnohem víc než my a deus ex-machinuje ze situací. Netradiční historická satira, jen co je pravda. (21.07.2024) (méně) (více)