Knoflíkáři

Šest povídek, které natočil Petr Zelenka a všechny dohromady je nazval Knoflíkáři, má jednu obrovskou smůlu. Nevyrovnanost. Zatímco jsem se smál a bavil při proklínání počasí v japonském městečku naprosto jsem se nechytal u dalších povídek. Pak se objevil Rudolf Hrušinský mladší a začal plivat na vlak a Eva Holubová začala z rukávu vytahovat hlášky typu:"Neživíš, nepřepínej!". Film má silné a slabé okamžiky a jeho nevyrovnanost ho poráží. Rozhodoval jsem se mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale slabých chvilek bylo příliš na to, aby se film mohl řadit do třídy 4*. (18.02.2007)

Příliš se mi nelíbí filmy složené z povídek (vyjma Movie 43) a ani Knoflíkáři nejsou výjimkou. Na české poměry je to sice hodně dobře udělané a zajímavé, ale pořád se to točí okolo normálních lidí a normálních věcí, takže žádné velké překvapení. Zelenka je sice člověk na svém místě, ale ta jeho civilnost je na mě moc obyčejná. 80% (17.05.2017)

Film je svou originalitou i zpracováním vysoce nadprůměrným povídkovým sextetem, opravdu taková Pulp Fiction po česku s několika fenomenálními hereckými etudami (podobně jako v PF originálu). A přestože film hodně chválím, zcela mimo meze se vymyká neskutečný duet Evy Holubové a Rudolfa Hrušínského mladšího. Jeden z nejlepších dialogů v české filmové historii. "Nikam jsi mne nevzal... poslední měsíc", říká mi moje žena a já na to vždy a znovu odpovídám "Neživíš, tak nenapínej..." a dozvím se "Franta Brabec....".. a "A prosím Tě, jak ty bys mohl přispět?!"... a řeknu "Víš, já si myslím, že každej člověk je určenej, aby byl v něčem nejlepší, já třeba....".. a tím končím, protože ke vlaku to mám půl kilometru a venku je zima... (18.02.2007)

Hlavní předností tohoto nadprůměrného filmu české produkce hraného filmu devadesátých let je jeho důsledná kompoziční provázanost a strukturní propojenost i až překvapivě působící autorská zralost. Režisérovo vyjádření, že filmem chtěl reagovat na kompoziční i scénáristickou a obsahovou rozbředlost většiny filmové produkce té doby, je stejně sympatické jako jeho další takřka historizující vyjádření o době natočení filmu, která podle jeho názoru vejde do dějin jako devadesátá léta České televize éry Mathého. Řekl bych, že dnes, s odstupem, můžeme už poměrně důvodně dodat, že měl pravdu. Kvalitě tohoto povídkového "knoflíkářského" filmu, jehož hrdinové žijí takřka bez rozdílu v podivné virtuální realitě, z níž čas od času tak či onak - přímo i nepřímo - spadnou do skutečnosti, výrazněji neublíží ani tematická, ani obsahová, ba ani herecká (diletantský výkon kontroverzního výtvarníka Davida Černého) rozkolísanost jednotlivých povídek. Nejvíce mne oslovilo dílko PITOMCI, jež s až formanovskou bezohlednou důsledností zrcadlí čecháčkovství pro změnu nejnižších vrstev společnosti, aniž by rezignovalo i na její špičky (POSLEDNÍ SLUŠNÁ GENERACE); své vrcholové okamžiky tu nesporně prožívají Eva Holubová a Rudolf Hrušínský III. (Z celkové linie díla nevybočuje ani jeho ideové vyznění (závěrečný psychologův telefonát s duchem amerického hirošimského pilota). Jsem přesvědčen, že tuto velmi nesentimentálně věcnou stránku KNOFLÍKÁŘŮ by ocenil i neúprosný kritik polistopadové idyličnosti Karel Kryl. Obsáhlá Zelenkova tvorba zahrnuje - velmi často ve špičkové kvalitě - poměrně širokou žánrovou i obsahovou paletu (nedoceňovaná televizní ISABELA). Je nesporné, že zdánlivě nenápadný Hřebejkův a Chaunův spolužák patří ke špičkovým zjevům naší dnes už vlastně střední filmařské generace. (02.03.2009)

Zajímavý výlet do nitra pitomců, originálních uchýláků, psychiatrů, podezíravých manželů a paluby Enoly Gay. Vše je krásně propojeno, i když musím se přiznat, že u většiny postav jsem jistou spojitost předpokládal a potom už to nepůsobilo tak šokantně. Víme, že se to celé veze na vlně Rádia 1, které by asi v dnešní záplavě komerčních tři písničky dokola opakujících FM stanic u širokého publika neuspělo, ale taky se to veze na takové příjemné vlně nezávislého filmu. Ještěže čeština je na nadávky bohatá: Zkurvený počasí. AR: 1,67:1 - Super 16 (14.03.2009)