Celda Klouček: Porovnání verzí
přidání odkazu na matriku narozených, editace infoboxu |
→Výtvarné realizace: Budova České průmyslové banky (Praha), pohřbení (text) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 52 mezilehlých verzí od 31 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - |
{{Infobox - |
||
| místo narození = [[Senomaty]] <br />{{Vlajka a název| Rakouské císařství}} |
|||
| jméno = Celda Klouček |
|||
| místo úmrtí = [[Praha]] <br /> {{Vlajka a název| Československo }} |
|||
| obrázek = Celda Klouček (1855-1935).jpg |
|||
| velikost obrázku = 200 px |
|||
| popisek = Celda Klouček |
|||
| datum narození = {{Datum narození|1855|12|6}} |
|||
| místo narození = [[Senomaty]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}} |
|||
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1935|10|14|1855|12|6}} |
|||
| místo úmrtí = [[Praha]]<br /> {{Vlajka a název|Československo}} |
|||
| citát = |
|||
}} |
}} |
||
[[Soubor:Poříčí sv. Petr fara 3.jpg|náhled|Fara v Biskupské 13]] |
|||
'''Celda Klouček''' (původně Celestin Klouček) ([[6. prosinec|6. prosince]] [[1855]] [[Senomaty]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/11803/172 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[14. říjen|14. října]] [[1935]] [[Praha]]) byl český sochař, štukatér, designér, pedagog a paleontolog |
|||
'''Celda Klouček''', původně '''Celestin Klouček''' ([[6. prosinec|6. prosince]] [[1855]] [[Senomaty]]<ref name="matrika">[http://ebadatelna.soapraha.cz/d/11803/172 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[11. říjen|11. října]] [[1935]] [[Praha]]<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = úmrtní oznámení |
|||
| periodikum = Národní listy |
|||
| datum_vydání = 1935-10-15 |
|||
| strany = 7 |
|||
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/view/uuid:f29d2fe2-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:6be9525a-435f-11dd-b505-00145e5790ea |
|||
| datum_přístupu = 2021-12-06 |
|||
}}</ref>), byl český sochař, [[štuk]]atér, [[design]]ér, pedagog a [[paleontologie|paleontolog]]. |
|||
== Život == |
== Život == |
||
Studoval nejprve na pražské Uměleckoprůmyslové škole, odkud přešel |
Studoval nejprve na pražské Uměleckoprůmyslové škole, odkud přešel na Uměleckoprůmyslovou školu do [[Vídeň|Vídně]], kde studoval v ateliéru Königa. Kromě praxe v různých ateliérech v Německu vyučoval v letech jako profesor dekorativní plastiky na Uměleckořemeslné škole ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. |
||
V letech 1888 - 1916 byl profesorem na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Uměleckoprůmyslové škole]] v Praze, kde vedl ateliér dekorativního kreslení a modelování. Úzce spolupracoval s ateliérem umělecké kovovýroby profesora Emanuela Nováka a s keramickou dílnou. |
|||
Od mládí sbíral |
Od mládí sbíral a fosilie. studiem a spoluprací s paleontology [[Národní muzeum|Národního muzea]] v Praze se vypracoval na badatele, který publikoval své vlastní objevy v odborném tisku. |
||
Zemřel 11. října 1935 a byl pohřben na [[Hřbitov Malvazinky|hřbitově Malvazinky]]. |
|||
=== Rodinný život === |
|||
Dne 16. června 1888 se v Berouně oženil s Marií Vodrážkovou–Vostrou (* 1865, příjmení Vostrá převzala od adoptivních rodičů).<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Matrika oddaných, Beroun 1887-1897, snímek 40 |
|||
| url = https://ebadatelna.soapraha.cz/d/3939/40 |
|||
| vydavatel = SOA Praha |
|||
| datum_přístupu = 2021-12-06 |
|||
}}</ref> Manželé Kloučkovi měli čtyři děti: Jaroslav (1890–1898), Celestin (1890–??), Milada (1893–1895) a Marie (1895–??).<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Soupis pražských obyvatel: Klouček Celda |
|||
| url = http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=17E7F63C964811E0815A002215111B5A&scan=1#scan1 |
|||
| vydavatel = Archiv hl. m. Prahy |
|||
| datum_přístupu = 2021-12-06 |
|||
}}</ref> |
|||
== Činnost == |
== Činnost == |
||
Zabýval se hlavně |
Zabýval se hlavně a dekorativním v ploše či nízkém reliéfu. Po stylové stránce vyšel z [[Historismus|historismu]], rozpracoval vzorníky ornamentu čistě renesančního, barokního i eklektického. Podle jeho návrhů se prováděly realizace v exteriéru i interiéru, krbové masky, nábytek, , lampy a umělecko-řemeslné předměty. Před rokem 1900 přijal secesní ornamentiku a zařadil se mezi přední české designéry secese a naturalismu. Také díky jeho ateliéru byl vzorový interiér Uměleckoprůmyslové školy na Světové výstavě v [[Paříž]]i roku 1900. Roku 1908 se jeho ateliér zúčastnil výstavy uměleckých řemesel ve Vídni. |
||
Jako výtvarník byl činný do vysokého věku, ale po 1. světové válce již nereflektoval nástup moderny a pracoval jen na soukromých zakázkách. |
|||
Za své práce získal několik ocenění. |
|||
== Dílo == |
== Dílo == |
||
=== Výtvarné realizace === |
=== Výtvarné realizace === |
||
[[Soubor:Café Corso Praha Na příkopech.jpg|náhled|[[Budova České průmyslové banky (Praha)|Budova České průmyslové banky]] s kavárnou Café Corso (zbořena roku 1936)]] |
|||
Grafické návrhy jeho a absolventů jeho školy se dochovaly na stovkách fasád a průčelí měšťanských domů, především v Praze (Pařížská třída, Smetanovo nábřeží, Janáčkovo nábřeží na Smíchově, ad.), v Plzni, i dalších českých městech, také ve Vídni. |
|||
Grafické návrhy jeho a absolventů jeho školy se dochovaly na stovkách fasád a průčelí měšťanských domů, především v Praze (Pařížská třída, Smetanovo nábřeží, Janáčkovo nábřeží na Smíchově, ad.), v Plzni i v dalších českých městech a také ve Vídni: |
|||
* výzdoba průčelí a interiérů domu rytíře Josefa Wohanky, Praha 1, Dlouhá třída (1898) |
* výzdoba průčelí a interiérů domu rytíře Josefa Wohanky, Praha 1, Dlouhá třída (1898) |
||
* Budova bývalé Zemské banky království Českého od |
* Budova bývalé Zemské banky království Českého od [[Osvald Polívka|Osvalda ]] 858/II v Praze 1, [[Na Příkopě]] 20/ Nekázanka 1 |
||
* Budova bývalé Městské záložny pražské od [[Antonín Wiehl|Antonína Wiehla]] a Osvalda Polívky, čp. 536/I v Praze 1, Rytířská 2, 22, 29 (1892–1894)<ref>{{Citace monografie |
|||
* [[Ditrichštejnský palác (Nové Město)|Ditrichštejnský]] či Valterův palác čp. 140/II v Praze 1, Voršilská 12, dnes sídlo [[Apoštolská nunciatura v České republice|Apoštolské nunciatury]]; neobarokní průčelí a sochařská výzdoba |
|||
| příjmení = Wirth |
|||
* dekorativní pás na podstavci Myslbekova pomníku sv. Václava v Praze 1, na Václavském náměstí |
|||
| jméno = Zdeněk |
|||
* výzdoba průčelí a chodeb nájemného domu od arch. [[Matěj Blecha|Matěje Blechy]] v Praze 2, Smetanovo nábřeží čp. 235/II |
|||
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance |
|||
| vydavatel = Jan Štenc |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1921 |
|||
| počet_stran = 27 |
|||
| strany = 22 |
|||
| isbn = |
|||
| jazyk = česky |
|||
| vydání = první |
|||
| rok_tisku = 1921 |
|||
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění |
|||
}}</ref> |
|||
* [[Novorenesance|novorenesanční]] [[Fara u sv. Petra v Praze]] čp. 1137 na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] v Praze 1 v Biskupské ulici 13 (náleží ke [[Kostel svatého Petra na Poříčí|kostelu svatého Petra na Poříčí)]];<ref name="Ruth">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Ruth |
|||
| jméno = František |
|||
| titul = Kronika královské Prahy a obcí sousedních.Karlova třída - U Půjčovny |
|||
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=3436&author=Ruth_Franti%C5%A1ek |
|||
| vydavatel = Körber |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1904 |
|||
| počet_stran = 473-898, 12 příl. : ilustr. |
|||
| strany = 836 |
|||
| isbn = |
|||
| jazyk = česky |
|||
| příjmení2 = Körber |
|||
| jméno2 = Pavel |
|||
| vydání = první |
|||
| rok_tisku = 1904 |
|||
| rok_copyrightu = 1904 |
|||
| poznámka = Nezkrácené určení roku vydání: [1904], Díl 2, sv. 3-4, chybí s. 583-586, 787-788 |
|||
| datum přístupu = 2015-11-01 |
|||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20151117022936/http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=3436&author=Ruth_Franti%C5%A1ek |
|||
| datum archivace = 2015-11-17 |
|||
| nedostupné = ano |
|||
}} {{Wayback|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=3436&author=Ruth_Franti%C5%A1ek |date=20151117022936 }}</ref> fasádu navrhl [[Antonín Wiehl]], Celda Klouček je autorem návrhů [[sgrafito|sgrafit]] na [[fasáda|fasádě]] a zemských patronů v [[luneta|lunetách]]. Sgrafita podle jeho návrhu provedl L. Novák)<ref name="Wirth26">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Wirth |
|||
| jméno = Zdeněk |
|||
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance |
|||
| vydavatel = Jan Štenc |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1921 |
|||
| počet_stran = 27 |
|||
| strany = 26 |
|||
| isbn = |
|||
| jazyk = česky |
|||
| vydání = první |
|||
| rok_tisku = 1921 |
|||
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění |
|||
}}</ref> |
|||
* [[Dietrichsteinský palác (Nové Město)|Ditrichštejnský]] či Valterův palác čp. 140/II v Praze 1, Voršilská 12, dnes sídlo [[Apoštolská nunciatura v České republice|Apoštolské nunciatury]]; neobarokní průčelí a sochařská výzdoba |
|||
* [[Budova České průmyslové banky (Praha)|fasáda budovy České průmyslové banky]] s kavárnou Café Corso dle návrhu [[Viktor Oliva|Viktora Olivy]], Praha 1, čp. 988, Na Příkopě, označována za první secesní stavbu v Praze, spíše se však jednalo o klasicistní dům se secesními prvky na [[průčelí]] a v interiéru<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Wittlich |
|||
| jméno = Petr |
|||
| odkaz na autora = Petr Wittlich |
|||
| titul = Česká secese |
|||
| vydavatel = Odeon |
|||
| místo = Praha |
|||
| kapitola = |
|||
| strany = 48 |
|||
| isbn = |
|||
| jazyk = |
|||
| rok = 1985 |
|||
}}</ref> (zbořeno roku 1936) |
|||
* dekorativní pás na podstavci Myslbekova [[Pomník svatého Václava|pomníku sv. Václava]] na Václavském náměstí v Praze 1 |
|||
* výzdoba průčelí a chodeb nájemního domu od arch. [[Matěj Blecha|Matěje Blechy]] v Praze 2, Smetanovo nábřeží čp. 235/II |
|||
* dekorativní výzdoba budovy Západočeského muzea v [[Plzeň|Plzni]], Kopeckého sady |
* dekorativní výzdoba budovy Západočeského muzea v [[Plzeň|Plzni]], Kopeckého sady |
||
* dekorativní výzdoba císařských apartmá vídeňského [[Hofburg]]u, nově adaptovaných architektem [[Friedrich Ohmann| |
* dekorativní výzdoba císařských apartmá vídeňského [[Hofburg]]u, nově adaptovaných architektem [[Friedrich Ohmann| Ohmannem]] |
||
=== Publikace === |
=== Publikace === |
||
Řádek 39: | Řádek 120: | ||
== Pozůstalost == |
== Pozůstalost == |
||
* Kresby a poznámky jsou uloženy v grafické sbírce [[Uměleckoprůmyslové |
* Kresby a poznámky jsou uloženy v grafické sbírce [[Uměleckoprůmyslové |Uměleckoprůmyslového muzea]] v Praze. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references /> |
<references /> |
||
Řádek 47: | Řádek 130: | ||
* ''Prager Jungendstil''. Katalog der Ausstellung. Dortmund 1992, s.163. |
* ''Prager Jungendstil''. Katalog der Ausstellung. Dortmund 1992, s.163. |
||
* Tomáš VLČEK, ''Praha 1900''. Praha 1986, s. 129-134. |
* Tomáš VLČEK, ''Praha 1900''. Praha 1986, s. 129-134. |
||
* Petr WITTLICH, ''Česká secese''. Praha 1983, passim. |
* Petr WITTLICH, ''Česká secese''. Praha 1983, passim. |
||
* ''Celda Klouček, sochař, návrhář, paleontolog'', katalog výstavy ke 155. výročí narození. Západočeské muzeum Plzeň 2010. |
|||
* Jaroslav PERNER, ''Celda Klouček paleontolog''. Praha 1937. |
* Jaroslav PERNER, ''Celda Klouček paleontolog''. Praha 1937. |
||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{commonscat}} |
|||
* [http://is.muni.cz/th/84503/ff_b/?furl=%2Fth%2F84503%2Fff_b%2F;so=nx;lang=cs Mgr. Bronislava Bubeníčková: Přínos Celdy Kloučka české keramické tvorbě na přelomu 19. a 20. století, Bakalářská práce (2010), MUNI, Brno] |
|||
* [http://media0.webgarden.name/files/media0:510029aea2d46.pdf.upl/celda.pdf Jan Perner: prof. Celda Klouček, paleontolog] |
|||
* {{NK ČR|jk01060683}} |
* {{NK ČR|jk01060683}} |
||
* ''[https://katalog.upm.cz/documents/164942 Ornamente für Architektur und Kunstgewerbe nach plastischen Originalen] {{Wayback|url=https://katalog.upm.cz/documents/164942 |date=20181019164011 }}'' v katalogu Knihovny UPM |
|||
* [http://is.muni.cz/th/84503/ff_b/?furl=%2Fth%2F84503%2Fff_b%2F;so=nx;lang=cs Mgr. Bronislava Bubeníčková: Přínos Celdy Kloučka české keramické tvorbě na přelomu 19. a 20. století, Bakalářská práce (2010), MUNI, Brno] |
|||
* [http://media0.webgarden.name/files/media0:510029aea2d46.pdf.upl/celda.pdf Jan Perner: prof. Celda Klouček, paleontolog] {{Wayback|url=http://media0.webgarden.name/files/media0:510029aea2d46.pdf.upl/celda.pdf |date=20160304195432 }} |
|||
* {{AbART osoba|6417}} |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
{{DEFAULTSORT:Klouček, Celda}} |
|||
{{Portály|Lidé|Umění}} |
|||
{{DEFAULTSORT:Klouček, Celda}} |
|||
[[Kategorie:Čeští sochaři]] |
[[Kategorie:Čeští sochaři]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie: ]] |
||
[[Kategorie:Čeští paleontologové]] |
[[Kategorie:Čeští paleontologové]] |
||
[[Kategorie:Narození |
[[Kategorie:Narození ]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie: ]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1935]] |
|||
[[Kategorie:Muži]] |
[[Kategorie:Muži]] |
||
[[Kategorie:Úmrtí 14. října]] |
|||
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]] |
|||
[[Kategorie:Narození 6. prosince]] |
|||
[[Kategorie:Pohřbení na hřbitově Malvazinky]] |
|||
[[Kategorie:Secese]] |
|||
[[Kategorie:Členové JUV]] |
Aktuální verze z 5. 5. 2024, 21:38
Celda Klouček | |
---|---|
Narození | 6. prosince 1855 Senomaty Rakouské císařství |
Úmrtí | 11. října 1935 (ve věku 79 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
Povolání | pedagog, sochař, učitel a paleontolog |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Celda Klouček, původně Celestin Klouček (6. prosince 1855 Senomaty[1] – 11. října 1935 Praha[2]), byl český sochař, štukatér, designér, pedagog a paleontolog.
Život
[editovat | editovat zdroj]Celestin Klouček se narodil v Senomatech nedaleko Rakovníka do rodiny ševcovského mistra Josefa Kloučka a jeho manželky Veroniky, roz. Ransdorfové. Studoval nejprve na pražské Uměleckoprůmyslové škole, odkud přešel na Uměleckoprůmyslovou školu do Vídně, kde v letech 1878–1881 studoval v ateliéru Otto Königa. Kromě praxe v různých ateliérech v Německu vyučoval v letech 1881–1887 jako profesor dekorativní plastiky na Uměleckořemeslné škole ve Frankfurtu nad Mohanem. V letech 1888–1916 byl profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde vedl ateliér dekorativního kreslení a modelování. Úzce spolupracoval s ateliérem umělecké kovovýroby profesora Emanuela Nováka a s keramickou dílnou.
Od mládí sbíral minerály a fosilie. Vlastním studiem a spoluprací s paleontology Národního muzea v Praze se vypracoval na badatele, který publikoval své vlastní objevy v odborném tisku.
Zemřel 11. října 1935 a byl pohřben na hřbitově Malvazinky.
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]Dne 16. června 1888 se v Berouně oženil s Marií Vodrážkovou–Vostrou (* 1865, příjmení Vostrá převzala od adoptivních rodičů).[3] Manželé Kloučkovi měli čtyři děti: Jaroslav (1890–1898), Celestin (1890–??), Milada (1893–1895) a Marie (1895–??).[4]
Činnost
[editovat | editovat zdroj]Zabýval se hlavně ornamentem a dekorativním uměním v ploše či nízkém reliéfu. Po stylové stránce vyšel z historismu, rozpracoval vzorníky ornamentu čistě renesančního, barokního i eklektického. Podle jeho návrhů se prováděly realizace štukatur v exteriéru i interiéru, krbové masky, nábytek, keramika, lampy a další umělecko-řemeslné předměty. Před rokem 1900 přijal secesní ornamentiku a zařadil se mezi přední české designéry secese a naturalismu. Také díky jeho ateliéru byl vzorový interiér Uměleckoprůmyslové školy vyznamenán na Světové výstavě v Paříži roku 1900. Roku 1908 se jeho ateliér zúčastnil výstavy uměleckých řemesel ve Vídni. Jako výtvarník byl činný do vysokého věku, ale po první světové válce již nereflektoval nástup moderny a pracoval jen na soukromých zakázkách. Za své práce získal několik ocenění.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Výtvarné realizace
[editovat | editovat zdroj]Grafické návrhy jeho a absolventů jeho školy se dochovaly na stovkách fasád a průčelí měšťanských domů, především v Praze (Pařížská třída, Smetanovo nábřeží, Janáčkovo nábřeží na Smíchově, ad.), v Plzni i v dalších českých městech a také ve Vídni:
- výzdoba průčelí a interiérů domu rytíře Josefa Wohanky, Praha 1, Dlouhá třída (1898)
- Budova bývalé Zemské banky království Českého od Osvalda Polívky čp. 858/II v Praze 1, Na Příkopě 20/ Nekázanka 1
- Budova bývalé Městské záložny pražské od Antonína Wiehla a Osvalda Polívky, čp. 536/I v Praze 1, Rytířská 2, 22, 29 (1892–1894)[5]
- novorenesanční Fara u sv. Petra v Praze čp. 1137 na Starém Městě v Praze 1 v Biskupské ulici 13 (náleží ke kostelu svatého Petra na Poříčí);[6] fasádu navrhl Antonín Wiehl, Celda Klouček je autorem návrhů sgrafit na fasádě a zemských patronů v lunetách. Sgrafita podle jeho návrhu provedl L. Novák)[7]
- Ditrichštejnský či Valterův palác čp. 140/II v Praze 1, Voršilská 12, dnes sídlo Apoštolské nunciatury; neobarokní průčelí a sochařská výzdoba
- fasáda budovy České průmyslové banky s kavárnou Café Corso dle návrhu Viktora Olivy, Praha 1, čp. 988, Na Příkopě, označována za první secesní stavbu v Praze, spíše se však jednalo o klasicistní dům se secesními prvky na průčelí a v interiéru[8] (zbořeno roku 1936)
- dekorativní pás na podstavci Myslbekova pomníku sv. Václava na Václavském náměstí v Praze 1
- výzdoba průčelí a chodeb nájemního domu od arch. Matěje Blechy v Praze 2, Smetanovo nábřeží čp. 235/II
- dekorativní výzdoba budovy Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady
- dekorativní výzdoba císařských apartmá vídeňského Hofburgu, nově adaptovaných architektem Friedrichem Ohmannem
Publikace
[editovat | editovat zdroj]- Ornamente für Architektur und Kunstgewerbe nach plastischen Originalen, Wien 1888, 1908
- dvě desítky paleontologických studií, především o trilobitech z Barrandienu a nálezech z Rokycanska a Rakovnicka
Pozůstalost
[editovat | editovat zdroj]- Kresby a poznámky jsou uloženy v grafické sbírce Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ úmrtní oznámení. S. 7. Národní listy [online]. 1935-10-15 [cit. 2021-12-06]. S. 7. Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných, Beroun 1887-1897, snímek 40 [online]. SOA Praha [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Soupis pražských obyvatel: Klouček Celda [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 22. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
- ↑ RUTH, František; KÖRBER, Pavel. Kronika královské Prahy a obcí sousedních.Karlova třída - U Půjčovny. první. vyd. Praha: Körber, 1904 (1904 tisk). 473-898, 12 příl. : ilustr. s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. S. 836. Nezkrácené určení roku vydání: [1904], Díl 2, sv. 3-4, chybí s. 583-586, 787-788. Archivováno 17. 11. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 26. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
- ↑ WITTLICH, Petr. Česká secese. Praha: Odeon, 1985. S. 48.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Prager Jungendstil. Katalog der Ausstellung. Dortmund 1992, s.163.
- Tomáš VLČEK, Praha 1900. Praha 1986, s. 129-134.
- Petr WITTLICH, Česká secese. Praha 1983, passim.
- Jaroslav PERNER, Celda Klouček paleontolog. Praha 1937.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Celda Klouček na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Celda Klouček
- Ornamente für Architektur und Kunstgewerbe nach plastischen Originalen Archivováno 19. 10. 2018 na Wayback Machine. v katalogu Knihovny UPM
- Mgr. Bronislava Bubeníčková: Přínos Celdy Kloučka české keramické tvorbě na přelomu 19. a 20. století, Bakalářská práce (2010), MUNI, Brno
- Jan Perner: prof. Celda Klouček, paleontolog Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Celda Klouček v informačním systému abART